Bylo již v Evropě lépe, nebo teprve bude, až použijeme své kvality pro nový svět?

Jsou věci o kterých se vyplatí přemýšlet, třeba to jak se dostanu do práce, či co budu dělat, přesto to nebude jako dřív, budeme jako celek moudřejší o novou zkušenost.

Kdo jednou pochopí politiku Bruselu, pochopí směr kterým jsme se vydali. Kdo Ví, ten odpoví celkem rychle, kdo neví bude jako otrok šlapat brázdu. Jsme tedy vědomí lidé, kteří dopouštějící hrůzu , která plyne z nedostatku energií, nebo jsme lidé, kterým je již vše všechno jedno? Cena na burze u elektřiny překonala 1000 eur za MWh, kdo ví co bude dál? Neví to nikdo, jisté je jen jedno. Nikdo nebude chtít z vysokých politiků přiznat chybu, které se všichni jako jeden muž dopustili a celý program zeleného údělu by měl být smeten ze stolu. K tomuhle však nikdy nedojde, protože nedokáží pochopit na jakých principech pracuje ekonomika a jak se lidé budou snažit vše vyřešit. Tohle jim uniká a přesto jsou našimi lídry. Kdo je volil, jistě měl ty nejlepší úmysly, ale ty nás nepostaví k problému čelem, ale na opak nás uvedou do ještě horší situace, že si nedokážeme ani my dole přiznat, že jsme udělali chybu. Zkrátka všichni budou svou část viny házet na druhého a nikdo se nebude k ničemu hlásit. Tohle jsme opravdu chtěli?
Jediným řešení by bylo odvolat co se pokazilo a uvést věci opět do pořádku, který se sestává z dlouhodobých smluv a plánování a ne jednání podle spotového trhu, kterému vévodí spekulanti a příživníci.

Tohle jsem chtěl říci, tohle jsem měl na jazyku.

Už to není o ceně energií, ale o podvolených a nepodvolených

"Nikdo neměl tucha, kam ho zavede jeho zvídavost, přesto se tak stalo, že našel svoji cestu." Touto cestou by mělo být pochopení situace, která vykrystalizovala do stavu, kdy jen lidé vědomí, mají co říci dalším a zbytek jen semknutý jde v šiku jako jeden muž. Co je toho příčinou? Příčiny lze vidět v pasivitě lidí, kdy lidé mají dojem, že někdo to vždy udělá za ně. Tohle však v reálu nefunguje  a člověk musí svého ducha opakovaně potrápit aby mu přinesl právě to oč mu běží. Tímto je poznání a to dobrého a zlého. Bez tohoto poznání se nedá udělat žádná revoluce. Kdo by však chtěl dělat revoluci, když jsme přeci spokojení? Jsme a nejsme. Kverulanti se najdou všude, tohle ale přesahuje toto pojmenování, protože tady jde o zásadní pochopení světa a jeho zrůdnosti ve smyslu účinku působení politiků na své obyvatele. Jinak to nelze nazvat a každý by měl pochopit kudy se dát. 

Kudy tedy vede cesta?
Cesta vede směrem, kde jsem již byli, není to nic nového, jen je potřeba se na celou situaci podívat novýma očima člověka, které již Ví. Tohle bude nová míra světa, nic není potřeba rušit ani měnit, jen je potřeba situaci a věci hodnotit právě podle tohoto klíče. Kdo jsou lidé, kteří tohle dokáží? Lidé, kteří tohle dokáží jsou běžnými občany, ovšem s jedinou výjimkou. Mají tendenci hledat něco nového a jejich zrak ulpívá na daném předmětu jen po dobu nezbytně nutnou, aby mohl jít dál. Tato cesta, která nikdy nekončí jiné unavuje, ale pokud se dělá s láskou a vírou je poznáním samým. 

Tohle jsem chtěl říci, tohle jsem měl na jazyku.