Nikdo nic nenapsal, nikdo nic neřekl...

V naší politice se objevuje nová vlna staré módy. Popírat své výroky a postoje je momentální trend. Politik si to může dovolit (jak jsme svědky) beztrestně. Čím za to samé zaplatí manažer?

Oproti komerčnímu prostředí mají politici velkou výhodu. Politika je poměrně izolované pole chráněné proti konkurenci. Manažeři by jim mohli závidět. V případně zásadních chyb a poškození zaměstnavatele (za kterého považuji daňové poplatníky) se nic neděje. Nepříjdou o místo, nedopadnou na ně finanční škody ani to, že v zahraničí nás již berou spíše s choulostivým úsměvem jako součást východní Evropy.

Manažer to má jiné. V práci je se svými lidmi každý den. Samozřejmě že i na manažerské pozici lze říci jeden den jednu věc, druhý den ji otočit a třetí den vše popřít. Nicméně za to vždy tvrdě zaplatí. Čím?

1. Ztráta důvěry. Zaměstnanci nejsou hloupí (a jen extrémě hloupý manažer by zaměstnával hloupé zaměstnance). Prohlédnou výmluvy a přestanou manažerovi věřit. To znamená, že jeho výroky budou brát opatrně a rezervou a začnou si vybírat co budou dělat a co ne.

2. Ztráta motivace. Nikdo nebude s nadšení pracovat v prostředí, které z něj dělá blázna. Jaký je výsledek? Pracovník dělá jen to, co skutečně musí. Co je ještě horší, demotivovaný pracovník hlásí jen problémy, které již nastaly a hrozí, že se na ně přijde. Problémy, které hrozí že nastanou, často jednoduše pomíjí.

3. Atmosféra houstne. Špatná atmosféra na pracovišti má větší důsledky, než si mnohdy připouštíme. Patří mezi ně zvýšená nemocnost, fluktuace, nulový inovační potenciál a dokonce i rodinné problémy.

Dopadů je ještě více a připomínají rozjetý vlak. Trvá týdny, než se škoda napraví. A tak doufejme, že se naši politici nechají inspirovat (legálně) ziskovým sektorem a manažeři se nenechají inspirovat našimi politiky...