Co má společného Klaus a Kaddáfí?

Je zajímavé sledovat, jak různí diktátoři (nebo ti co by se jimi chtěli stát) vykazují podobné rysy chování. Míra zvrhlosti jejich skutků je pak často limitována pouze prostředky, které mají k dispozici a sociálně-ekonomickými podmínkami, které panují v době jich vládnutí.

Podobnost první : „Vždy mám pravdu“. Princip neomylnosti je velmi patrný u obou výše jmenovaných. Opravdová diskuze, kde jednotliví účastníci modifikují svůj názor na základě zvažování postoje protistrany, ani s Klausem ani s Kaddáfím není možná.

Podobnost druhá: „Nikdy jsem neudělal chybu.“ Neudělat jedinou chybu v průběhu několika dnů, týdnů – či dokonce dekád, to je vskutku historický počin. Kdyby tomu tak doopravdy bylo, oba pánové by si zasloužili být opěvováni v dějepise ještě v 25. století. A tak Lybie se nikdy nedočká omluvy Kaddáfího za své skutky a český národ navždy bude čekat na… …dosaďte si sami – příkladů je dost.

Podobnost třetí: „Mí oponenti jsou lůza…“ Nezávisle na tom, jestli se jedná o uznávané vědce, špičkové umělce, vzdělance všeho druhu nebo dokonce duchovní představitele, jsou řazeni velmi nízko. Tak nízko že jejich názory by se podle K & K neměl nikdo zabývat, nemělo by jim být nasloucháno a vůbec – nejlépe by bylo je všechny oddělit od slušné souhlasící společnosti mřížemi.

Paralel je daleko více – od sociální necitlivosti, přes protěžování vyvolených, dělání ostudy svému národu až po cílené zkreslování skutečností. A tak jsem rád, že žiji v době, kdy jedinec v našem koutě světa má přece jenom omezenou moc – byť by to byl prezident. Koneckonců když byl na hradě pan Václav Havel, tak se jeho nesmiřitelný protivník snažil výkonnou moc prezidenta republiky co nejvíce okleštit. Dnes jsem rád, že toho do značné míry dosáhnul…

Abych byl spravedlivý, tak přece jenom jeden podstatný rozdíl mezi nimi vidím. Až skončí historická úloha našeho K, tak se stěží najde někdo, kdo by byl ochoten nabídnout dva milióny dolarů za jeho dopadení…

P.S. Nikdo není černý ani bílý. Nevěřím, že by výše zmínění pánové byli výjimkou. Oba dělali kroky, které jsou hodné obdivu a vysokého ohodnocení a na druhé straně dělali něco, čemu je lépe se vyhnout. A stejně jako mezi jakékoliv jiné dva lidi mezi ně nemůžeme položit rovnítko. A stejně jako u drtivé většiny jiných netřeba z nich dělat ikony ani jejich protipól :).