"Mluviti stříbro, mlčeti zlato" aneb proč si kazit či nekazit nedělní oběd

K dnešní úvaze mne inspiroval název nedělního kázání jednoho pastora v jednom nejmenovaném křesťanském společenství. Před obědem jsem si totiž pustil ze zvědavostii Partii na Primě a zjistil, že se Rakušan hodil marod. Prý proto, 

že onemocněl.

Jestli má covid nebo chřipku nevím, ale dovedu si představit, že třeba neměl odvahu jít do diskuze s Karlem Havlíčkem z ANO.  Nicméně možná dal "jenom" přednost nedělnímu obědu doma s rodinou.  V tom případě bych mu i zatleskal. 

Upřímně řečeno nechápu proč veřejnoprávní televize kazí lidem nedělní oběd. Neznám koláče sledovanosti Otázek Václava Moravce ani Partie na Primě, ale proč kazit lidem ještě neděli, když toho každý má plné zuby od pondělí do pátku potažmo do soboty.

Nevěděl jsem, že na Primě měl být dnes u Terezie Rakušan, a i kdybych to byl býval věděl, tak by to nic nezměnilo na skutečnosti, že nemám chuť si kazit nedělní oběd jakýmkoli politikem. Jsem přesvědčen, že politické debaty v neděli v poledne, je ten nejhorší možný čas. Kdo tohle vymyslel nevím, ale nechápu, že mu to prošlo, a že to na ČT ještě nezrušili. Vždyť si přece mohou vyměňovat názory na to či ono klidně každý den od pondělka do pátku.

Výjimky však potvrzují pravidlo a tak jsem si na chvíli pustil Partii s náhradníkem předsedy STANu Janem Skopečkem, který kope za ODS, protože jsem očekával, že tady určitě nebude platit lidová moudrost "Mluviti stříbro, mlčeti zlato" Ono to ani v tomto formátu dost dobře nejde. Tady jde spíš jen o to, kdo bude míň lhát. V této Partii však vyhrála na celé čáře Terezie Tománková. Pánové prominou, ale jeden byl za 18 a druhý bez dvou za 20. 

Co se týče mne, nemám rád ženské, které nezavřou ústa a melou a melou. Většinou nesmysly a opakovaně. Ještě horší však je ukecaný chlap. Nedávno jsem bohužel na jednoho takového narazil v sauně a bylo po relaxu. V sauně totiž preferuji ticho, ale i jinak jindy a jinde dávám přednost svobodě poslouchat jen to, co mne uklidňuje a kde vidím alespoň nějakou naději... 

Nezbývá než doufat, že letošní Vánoce budou alespoň u nás doma pokojné, protože po Novém roce se to rozjede. Bude vrcholit předvolební prezidentská kampaň, která se ponese v duchu "Líná huba holé neštěstí" 

Ale to je ještě daleko. Teď mne mnohem víc zajímá fotbalové mistrovství světa v Kataru. Osobně bych si přál finále Chorvatsko proti Francii. Kdo se stane prezidentem či prezidentkou moc neprožívám. Proč? Protože vím, že to moje prezidentka nebude...