Jak snadné je stát se nepřítelem státu

V souvislosti s probíhající předvolební kampaní jsem si nedávno pustil svůj oblíbený film "Vrtěti psem". 14 dní před volbami se provalí sexuální skandál amerického prezidenta a je třeba odlákat pozornost veřejnosti jiným směrem,

aby neklesly preference, ale naopak, aby stávající prezident z toho vyšel znovu vítězně. 

Pro ty, kdo film neznají, se sluší podotknout, že film nikterak nesouvisí s Billem Clintonem a Monikou. Byl natočen už v roce 1997 a je aktuální i dnes.  To, co tehdy byla fikce, se dnes děje v přímém přenosu nejenom v USA, ale i jinde ve světě. A divák je bez šance rozlišit, co je pravda a co ne.

Jsem si jist, že marketingoví specialisté, kteří politikům pomáhají, tento film znají moc dobře. A nejde jenom o ty naše prezidentské volby. Ty málokoho ve světě zajímají. A je vlastně úplně jedno, kdo bude příštím prezidentem České republiky. To podstatné se odehrává jinde. Východním i západním směrem od nás. 

Pod originálním názvem "Weg the Dog" je film hodně známý nejenom kvůli skvělému hereckému obsazení, kterému kralují Dustin Hoffman a Robert De Niro. A poprvé jsem si všiml, že tu "nebohou oběť válečného běsnění" s koťátkem v náručí zahrála mladičká Kirsten Dunst.  

Včera jsem si ale pustil film, který asi nikdo z čtenářů nikdy neviděl. Já do včerejška taky ne a chci se s vámi podělit o dojmy z filmu, který není pro každého, ale který rozhodně stojí za vidění. Nejenom pro svůj námět, ale i pro vizuální zpracování a v neposlední řadě i hudbu. Viděl jsem ho poprvé a určitě ne naposledy. 

Jedná se o britský film "Brazil", který natočil v roce 1985 Terry Gilliam. Film se v našich kinech v době svého vzniku pochopitelně nikdy nepromítal, protože je také inspirován Orwellovým románem 1984. Tato skvělá kniha byla zfilmována v roce 1984 Michaelem Radfordem a herecky ve fimu excelovali John Hurt a Richard Burton.  "Brazil" je ovšem mnohem víc než adaptací Orwellovy knihy.

Česká televize k uvedení tohoto filmu svého času napsala že se jedná "o blízkou budoucnost blíže neurčené země, kde už třináct let  pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně jako na naživot v paranoiou prolezlém světě, vyznačující se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci... Snímek v sobě kloubí satiru, parodii, fantasktní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy"

Shodou okolností i v tomto filmu hraje Robert De Niro. Sice epizodickou roli ale o to významnější. Rebela, který se postavil proti systému moci. Když jsem film sledoval, hlavou se mi honily různé myšlenky. Hlavní postava filmu, nesmělý úředník Sam Lowry, se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, kde líbá nádhernou vílu. Realita je však taková, že pracuje na Ministerstvu informací. Zpočátku v archivu, ale pak přijme nabídku povýšit do Oddělení získávání informací, aby zjistil více informací o dívce, která je té jeho víle ze snů tak moc podobná...

V závěru filmu se Sam snaží dohledat informace o smrti své milované a jeho šéf jenom lakonicky poznamená: "Všechno souvisí se vším. Příčina a následek. A v tom je ta krása. Naší prací je najít souvislosti a odhalit je"