Bojíte se víc covidu, Ruska, Číny, islámu nebo Rangers?

Politika je druhé nejstarší řemeslo na světě a v mnohém se tomu prvnímu podobá. Volby se blíží a volební preference naznačují, že Babiše vystřídá Bartoš. Otázkou je, zda-li s Piráty a STANem bude líp.

Andrej se znemožnil natolik, že už mu věří "jenom" důchodci a lidé spjatí s minulostí, kteří nostalgicky vzpomínají že za komoušů zas tak špatně nebylo. Co nás ale čeká, až vyhrají Piráti se STANem? Mnozí říkají, že horší to být nemůže. Nejsem si jist. Socialismus se vrací a stát se snaží mluvit do všeho možného. Bohužel i do věcí, do kterých mu vůbec nic není potažmo být nemá.

My, co pamatujeme plánovanou ekonomiku, víme kam to vede, ale realita je taková, že klasická tržní ekonomika je už historií a nikdy se nevrátí. Za starého socíku se říkalo, že rodina je základ státu, ale to bylo ještě v době, kdy chlap byl chlap a žena byla ženou. V současnosti stát tradiční rodinu dehonestuje a je mu trnem v oku. 

V perexu svého blogu mám napsáno. že jsem optimista s tím, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Do výsledku nejenom našich voleb se bezpochyby promítne průběh coronavirové krize, ale v neposlední řadě i genderová a politická korektnost. Nevím jak vy, ale já už pomalu a jistě začínám být alergický na všude přítomné proklamace o toleranci, sounáležitosti, svobodě, lásce a porozumění zejména když v reálu vidím jak se likviduje svoboda projevu a kriminalizují názory a postoje nesouhlasící s vládou, která je zrovna u moci.  Znám mnohé, kteří hodně mluví o lásce, a dokáží člověku udělat peklo na zemi, nebo jiné, kteří proklamují důležitost tolerance, ale sami jsou netolerantní až běda. Určitě takové znáte sami a není třeba sem dávat konkrétní jména.

Krize Západu, jehož jsme součástí, je však realitou. Řešením ovšem není to, že budeme hledat spásu na Východě. Tam je to ještě horší. Nejenom v USA ale už i Evropě je svoboda slova pomalu a jistě nahrazována politickou korektností a vnucováním jediného správného názoru. Nejdál v tomto směru se dostali v Číně nicméně je to celosvětový trend.

Jak to tak vypadá tenhle svět už skutečně není pro starý, i když navenek to vypadá, že elitám jde především o to, aby vakcinací a dalšími opatřeními chránily ty nejvíce ohrožené. Jenže pořád je ještě dost seniorů, kteří mají svůj vlastní rozum a kteří brání svůj pohled na svět, svůj životní styl a hlavně svoji svobodu. 

Nevím jak bude vypadat svět za 50 let. To už tady nebudu, ale nevím ani jak to bude vypadat za rok. Nikdo z nás si před rokem nedovedl představit, že tu budeme mít stanné právo a že bude normální, aby děti nechodily do školy.  Ať chceme či nechceme Čína brzy vystřídá USA na pozici světové ekonomické velmoci č. 1. Taková je realita, ale dovedu si i představit, že v Evropě časem převládne právo šaría a na covid se bude vzpomínat jako na zlaté časy.

Nicméně košile je bližší než kabát a na podzim se bude rozhodovat o naší budoucnosti tady u nás. Volby hodně ovlivní i nový volební zákon jehož výsledná podoba je ve hvězdách. Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod... Pandemie už rok zcela zásadním způsobem ovlivňuje životy nás všech a nejhůře jsou na tom děti, které nemohou chodit do školy ani sportovat. Což vládnoucím elitám zas tak moc nevadí, protože s nevzdělanými lidmi se lépe manipuluje.

Co tedy s tím? Já osobně stále víc přemýšlím o věčnosti. Rozhodně víc než o vakcinaci. Smrt je totiž  jediná jistota. Co bude potom? To ví jen Bůh.

Úplně nejvíc ale teď myslím na večer. Na osmifinále Evropské ligy. Jsem zvědav, jestli bude úspěšnější strategie a taktika Jindry Trpišovského nebo zda-li postoupí tým Stevena Gerrarda.