Vítěz voleb je mediální floskule kterou Zeman vydírá

"Floskule je slohově nadnesený nebo jen obecně platný, ale neprocítěný, prázdný obrat, rčení, průpověď či fráze. Jedná se o výrazy, které nadužíváním ztratily životnost a obsah"  

V diskusích okolo současné politické situace se opakovaně objevuje názor, že tzv. "vítěz voleb" má právo na svoji vládu. Ostatní strany jsou vlastně povinny mu to umožnit.A kdo mu to neumožňuje ji sestavit, je "nedemokratický, nestátotvorný a jde mu jen o koryta". To mne přinutilo se tímto fenoménem více zabývat v tomto blogu.

Nejdříve je třeba říci, že nic takového jako "vítěz voleb " neexistuje. Je to mediální floskule, označení strany, která získala ve volbách do Poslanecké sněmovny nejvíce křesel. Volby do PS ale nejsou ani sportovní, ani televizní soutěž. Zákon a především ústava  žádný takový termín "vitěz voleb" nezná. A ústava je  právní předpis, který určuje způsob vzniku vlády. Odvozovat tedy od "vítězství ve volbách" nějaké nároky a práva vzhledem k vládě je absurdní.

Zároveň je třeba konstatovat velmi nízkou úroveň povědomí občanů o takových termínech, jako pilíře státní moci, co je to Poslanecká sněmovna a jaké má úkoly, co je to vláda, jak vzniká a jaké má úkoly  atd.

Jinak by nemohlo docházet k tomu, že volby do Poslanecké sněmovny jsou zaměňovány s jakousi přímou volbou vlády ("kdo vyhrál tyto volby má mít vládu, bez toho nemají volby smysl" a tak podobně). Také by nemohlo docházet k míchání funkcí PS (zákonodárné shromáždění) a vlády (vedení výkonné moci). 

Četné projevy této neznalosti mne jen utvrzují v tom, že pokusy zavádět přímou demokracii v ČR jsou srovnatelné s nabídnutím nabité střelné zbraně dítěti na hraní. Ale to trochu odbočuji.

Volby do Poslanecké sněmovny slouží k jedinému. K určení obsazení křesel v PS různými politickými subjekty.To je jediné, co mohou a mají voliči přímo ovlivnit. Vše další (obsazení funkcí v PS, důvěra vládě a tvorba zákonů) už je zcela v režii a schopnostech poslanců se domluvit na takovém řešení, aby bylo schváleno potřebnou většinou. Nikdo, ani voliči, je k tomu nemohou nutit, poslanci mají hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. To samozřejmě neznamená, že od voličů nemá existovat zpětná vazba.

Vláda dle ústavy vzniká jmenováním a je legitimizována vyslovením důvěry PS. Přičemž vládu sestavuje jmenovaný premiér. Nikde v ústavě není řečeno, že vládu musí sestavovat předseda strany, která získala největší počet poslaneckých mandátů. Naopak, výklad ústavy, prezentovaný Ústavním soudem, jasně říká, že premiérem má být jmenován politik, který je schopen sestavit vládu, u které se předpokládá, že důvěru získá. Tedy, který má předpokládanou stojedničkovou podporu ve sněmovně.

A tady už vznikl zádrhel. Prezident Zeman tento ústavní předpoklad nedodržel. Rozhodl se jmenovat politika, jemuž předem většina stran v PS odmítla důvěru dát a ohání se oním "vítězstvím ve volbách".. Neboli, Zeman jedná proti duchu ústavy. To ještě zdůraznil, když dopředu vyloučil, že by v druhém pokusu dal šanci někomu jinému a také svou podporou vyjádřenou kandidátovi ANO na předsedu PS, což by v důsledku znamenalo i třetí pokus pro Babiše. Korunu tomu pak nasadil prohlášením, že jako prezident nepřipustí předčasné volby. 

Tím vznikla bezprecedentní situace, kdy sněmovna přestává rozhodovat, jaká vláda bude v ČR vládnout a prezident si přivlastňuje pravomoci, které mu nepřísluší. Tím, že tato svá rozhodnutí publikoval předem, ve skutečnosti vydírá sněmovnu, aby mu schválila jím jmenovaného kandidáta.  Je možné, že se to díky nějakému kupčení stane, ale bude to v každém případě porážkou demokracie i práva v této republice.

Jistě se objeví námitky, že Zeman nemá jinou možnost. Není to pravda. Zeman mohl požadovat aby mu uchazeči o post premiéra přinesli 101 podpisů (jako to mimochodem vyžadoval v jiné volbě) nebo požádat hnutí ANO, aby mu navrhlo kandidáta na premiéra, který by byl pro získání důvěry přijatelný. 

Jindřich Tůma