Kauza Bečva - je to marný, je to marný, je to marny

Tak nám premiér Babiš konečně poskytl klíč k vyřešení záhady otravy Bečvy. Stačí použít prastarou metodu vyšetřovatelů nazvanou latinským názvem „cui bono“.

„Cui bono", česky přeložitelné „komu ku prospěchu“ nebo „kdo z toho má prospěch“ je stará vyšetřovací zásada  používaná při vyšetřování trestných činů. I když ji  obvykle  nelze použít u vyšetřování neúmyslných trestných činů,  kde nelze hledat motivaci, v případě otravy Bečvy ji po včerejšku použít lze. U otrávení Bečvy motivaci nenajdeme, zcela jistě šlo o neúmyslnou havárii, ale pokud se někdo pokouší zabránit vyšetřování této havárie, jedná se o jasně motivovaný čin. A jediná motivace, která přichází v úvahu,  je snaha utajit viníka této havárie.

O otravě řeky Bečvy zde nemá cenu psát, okolnosti jsou obecně známé. . Byla to největší ekologická katastrofa v naší zemi za mnoho let. Že se jednoznačně jednalo o vypuštění toxických látek do řeky také nikdo nepochybuje. Jediným otazníkem zůstává, kdo ty látky do řeky vypustil.  

Vlastně je zde ještě jeden otazník. Jak je možné, že více než půl roku po katastrofě není případ vyřešen, viník označen a hnán k odpovědnosti.

Na oba otazníky odpovědělo včerejší rozhodnutí poslanecké sněmovny.  ANO, ČSSD a KSČM odmítlo vytvoření parlamentní komise, která by se otravou Bečvy zabývala a také vyšetřovala, jak je možné, že odpovědné orgány státní správy nejsou schopny nebo ochotny celou událost věrohodně vyšetřit.  

Otrava 40 km Bečvy je jistě trestuhodná událost zasluhující potrestání viníka, ale přece jenom se jedná o neúmyslnou havárii. Mnohem závažnější je skutečnost, že orgány státní správy zahrnující ministerstvo životního prostředí, Českou inspekci životního prostředí, vodoprávní orgány, ale také policie či státní zastupitelství, nedokáží nebo nechtějí tuto havárii vyšetřit.

Ta nemohoucnost či nevůle je tak zřejmá, že se do věci chtěla vložit část Poslanecké sněmovny prostřednictvím poslanecké vyšetřovací komise. Poslanci již  zmíněných  tří stran tomu zabránili . Není žádné tajemství, komu slouží toto koaliční seskupení. Už čtvrtým  rokem udržují u moci premiéra Babiše a jeho vládu. S jedinou výjimkou (prodloužení nouzového stavu v únoru) vždy v PS protlačili jeho vůli. Takže nezbývá než si položit otázku.

Proč si Babiš nepřeje vyšetření otravy řeky Bečvy? Proč nesmí vzniknout nezávislá vyšetřovací komise? Cui bono?

Existuje jediná logická odpověď. Protože otravu zavinil jeho vlastní podnik DEZA.

Premiér má mocenské i finanční páky aby ovlivnil státní úřady, policii a dokonce i státního zástupce. O nějakém soudním znalci nemluvě. Soudní znalecké posudky se v tomto státě dají koupit za mnohem méně peněz než má  Babiš  k disposici. O tom svědčí řada naprosto protichůdných znaleckých posudků  z jiných trestních kauz. Ale těžko by mohl ovlivnit nezávislou poslaneckou komisi. Takže prostě její vznik zablokoval pomocí své hlasovací mašiny. Neexistuje jiné vysvětlení, proč komise vzniknout nesměla.

Není přitom podstatné, zda by komise dokázala určit odkud jedy do řeky unikly. Po půl roce zahlazování stop by to jistě bylo obtížné. Ale komise by bezesporu musela zjistit, proč selhaly státní orgány a kdo je za to odpovědný. 

Pro premiéra by označení DEZY za viníka havárie před volbami bylo politicky zničující. Ale maření vyšetřování ekologické havárie by již nebylo o politické, ale trestní odpovědnosti s mnohaletými tresty.

Žádný soudní znalec by mi nemohl poskytnout věrohodnější důkaz, kdo je odpovědný za otravu Bečvy, než odmítnutí  vzniku vyšetřovací komise Babišovým blokem. Nelze si ho vyložit jinak než jako přiznání viny.

Jindřich Tůma

P.S. Pro ty, kterým ani tento logický důkaz "cui bono" nestačí, nabízím pravděpodobnost. Spočítejte si, jaká je pravděpodobnost toho, že v DEZE dojde k havárii s únikem toxických látek do kanalizace (prokázáno nade vší pochybnost) a zároveň dojde k úniku toxinů do řeky z jiné výroby v okruhu několika kilometrů. Spočítejte tu hromadu nul za jedničkou a pak se zamyslete.