Peklo se nám do života míchá daleko častěji, než by si kdo přál, a i více, než by si kdo dokázal představit. A andělé? Kdy kdo nějakého naposledy viděl?
Ne. Nebude řeč o pohádce pana Trošky. Jen bych rád řekl něco o účelu, který světí prostředky. Podle některých. Neboli také o tom, že pravdu mají vždy vítězové, šaty dělají člověka či čistému vše čisté.
O příbězích, kde trest postihne nevinné a nic netušící lidi, kteří byli jen v nevhodnou dobu na špatném místě, se můžeme dočíst už v Bibli. Co jiného je zkáza Sodomy a Gomory, vraždění neviňátek nebo třeba potopa světa? Nicméně šlo vesměs o záležitosti Boha křesťanů, kterému nemohou radit ani oni, natož my, vesměs pohané.
On i středověk měl své surovosti a přehmaty. Vzpomeňme si na husitské války. Vypalování měst, vesnic i kostelů, masakry a rabování, olupování civilistů, přestupy z jedné víry na druhou… Nejsou to snad dost podlé mravy i na tehdejší dobu? Pravda, každá ze stran poukazovala na tu druhou, ale neměly si vůbec co vyčítat. A čarodějnické procesy a tmářství? Doporučuji přečíst si Kladivo na čarodějnice pana Kaplického nebo Tovaryšstvo Ježíšovo od Šotoly.
Ani komunisté v tomto ohledu nebyli žádní svatouškové. Například Klement Gottwald ještě po únoru 1948 doporučoval sedlákům, aby hnali svinským krokem každého, kdo by na vesnici chtěl zavádět kolchozy. Tedy kromě jiného. Soudruzi v 50. letech a i později oplývali medovými řečmi o rovnosti a sami se chovali jako nadřazená rasa. A až do převratu v roce 1989 stále lhali. Jen na chvíli jim lidé trochu věřili v 68. roce. O to horší bylo srpnové probuzení.
A dneska? Andělé jsou na nebesích a mají téměř všichni z pekla štěstí. Protože bez spolupráce s podsvětím by neměli šanci ani párkrát mávnout křídly. Lucifer je drží hezky v šachu úpisy podepsanými jejich vlastní krví, duši už dávno nemají a o svědomí někteří z nich jen cosi tuší z doslechu. Boží spravedlnost je zkorumpovaná jakbysmet, předstírá, že o ničem neví, Boží mlýny melou sice jistě, ale pomalu, a Nejvyšší se směje a vyčkává, jak to dopadne. Andělé si hrají na polobohy, jsou všemocní a nepotrestatelní, plebs se množí, se starci vymírá historická paměť, rodí se generace naivních sebevědomých věčných dětí. Jaký to krásný, čistý a šťastný svět! Dříve internacionální, dnes multikulturní.
Že by snad byla zase na obzoru nějaká biblická katastrofa?
