Zkreslené vidění - Volby 3 - populista

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

Populismus v politice (z latinského výrazu populus – lid) je politický přístup spočívající ve snaze oslovit běžného člověka, který se domnívá, že establishment nehájí či přehlíží jeho zájmy. Tolik dle cs.wikipedia.org.

Populista je tedy ten, kdo oslovuje běžného člověka tak, aby ten získal dojem, že má o něj kdosi opravdu nějaký zájem. Což by mělo ovšem přeci být samozřejmým posláním jakéhokoli politika. Šířeji rozvedeno jde o získání na svou stranu co největšího počtu voličů. Populista si může vymýšlet, přizpůsobovat realitu vlastním potřebám, lhát, slibovat, podlézat voliči, zkrátka stavět se na hlavu a metat kotrmelce podle potřeby a vkusu svého a lákaného lidu. A zhusta to i činí. A činí to tak i aktéři všech úspěšných stran. Protože jinak by se ke svým oblíbeným korytům moci nedostali.

Populista je ovšem zjednodušující a hanlivé označení pro politika, u něhož není z pohledu médíí či ostatních již zavedených a v minulosti zvolených politiků žádoucí účastnit se podílu na rozhodování o věcech veřejných. Důvody bývají různé. Od osobních animozit, přes ohrožení reputace v zahraničí, po obavu z neznámého člověka a jeho vlivu. Ale všechny mají společné to, že stávající podílníci na vládnutí cítí ohrožení dosavadních rituálů a zvyklostí, nepsaných, ale všemi akceptovaných postupů. A pletiva známostí, vděku za prokázané služby, příbuzenských vztahů – zkráceně se tomu všemu říká trafiky.

Aneb za současných podmínek lze říci, že populista je politik, na kterém se téměř všichni ostatní politici shodnou, že si ono označení zaslouží. Takový člověk je potom médii uvrhnut do opovržení, přehlížení a mediálního zatracení, zesměšňován, vláčen bahnem a nakonec, je-li to trochu možné a včas se sám nedá na ústup, i kriminalizován.

Čulibrk prohlašuje, že míní svůj výrok vážně.