Zkreslené vidění - Volby 1 - výsledky

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

 Jde o parafrázi na srovnání postoje optimistů a pesimistů ke světu, v kterém žijí. Čili přiznávám, že ukradené tvrzení jsem pouze aplikoval na volby. Tedy na volby parlamentní, ale lze to použít i na jiné.

Nechci se pouštět do žádného odborného rozboru tohoto způsobu projevení vůle lidu. Jde jen o několik dojmů. Z nich zásadní je ten, že nově zvolení poslanci za jakoukoli stranu se vždy přizpůsobují zavedeným zvyklostem, na nichž se shodli jejich předchůdci. Viděno z dálky voliče to znamená, že nic zásadně odlišného, i kdyby výsledky voleb dopadly jinak, nelze vlastně ani očekávat. Duch setrvávání vládne nad předvolebním odhodláním i vlastním svědomím. Je-li to pravda, pak taková situace vyhovuje těm, kteří jsou v současném systému dobře ukotveni, spokojeni a nemají potřebu změny. To jsou ti optimisté. Pesimisté jsou naopak ti, kteří věří v možnost vydat se jiným směrem, leč jimž to opakovaně nevychází. Jsou ještě další skupiny, ovšem. Realisté, zoufalci, prospěcháři, nerozhodní anebo třeba nevoliči, ale ony dvě skupiny uvádím pro maximální zjednodušení.

Technologie moci není jen věcí rozdělování penězovodů, ačkoli při pohledu zdola je to zcela zásadní. Moc je opojná droga už jen sama pro sebe. Což je dobře vidět během odcházení politiků od plných žlabů.

Nejdůležitější je dát masám lidu pocit, že jsou občany. Že mají možnost o něčem zásadním rozhodovat, že jsou důležití, že žijí ve spravedlivém systému, který se o ně zajímá. Pokud volič tomu všemu uvěří, má pocit, že žije v demokracii, a že jde volit svobodně a podle své nejlepší vůle a svědomí.

Jen s takovým voličem bude jednáno korektně, důstojně a slušně. Ostatní takové zacházení zaručeno nemají. To bývají totiž praví i leví extremisté, rasisté, hlupáci a nesvéprávní zabedněnci… a vůbec lidé, kteří si snad ani nezaslouží mít volební právo.