Zkreslené vidění - Vědět a věřit

Podíl poznávání a víry musí být pečlivě vyvážený. Ani na jedno se nelze zcela spoléhat, ani bez jednoho nelze existovat. Nemíním tím vyšinuté jedince, čili fanatiky, sociopaty, důvěřivé prosťáčky, lidi bez fantazie a jiné mutanty.

Člověk má v sobě obojí. Touhu po poznání, zvídavost přijít na kloub fungování světa, odhodlání zkoušet, co se stane, když… i potřebu a odvahu věřit. Druhým lidem, sobě, něčemu, v něco. Jen na základě předpokladu či doporučení. Vlastně i vědění i víra jsou zároveň potřebou i nutností.

Žít bez vědění by znamenalo být závislý na těch, kteří vědí. Znamenalo by to být nedospělý, neustále být překvapovaný okolním děním, tápat v předpokladech a fantaziích. Místo jistoty, že po příčině přijde následek, doufat v toužený výsledek. V takové nevědomosti žijí jen velmi malé děti, mentálně zaostalí nebo psychicky narušení lidé. Je to stav pro člověka nepřirozený.

Žít bez víry v něco, někoho, nedůvěřovat nikomu a ničemu snad ani nelze. Člověk by asi musel existovat někde sám, daleko od civilizace, být soběstačný, nenáročný a pravděpodobně by mu také  scházely vlastnosti lidské bytosti. Ano, musel by to být stroj.

Většina lidí vyvažuje oba aspekty v poměru, který jim zaručuje přežití a pomáhá v soužití s ostatními členy rodiny i dalším lidstvem.

Sám zdánlivý rozpor mezi věděním a vírou svádí k pojetí tohoto tématu z náboženského úhlu pohledu. Ale soudím, že není třeba brát to takto vyhroceně. Odhaduji, že jak ti, kteří se prohlašují za ateisty, tak ti druzí, označující se jako věřící, ve své většině jdou v tomto pouze s davem. Prostředí, v kterém se pohybují, je vede buď k bezbožnosti nebo do kostela. Těch, co můžou říci, že je to jejich vědomá volba, je pravděpodobně nepatrné množství. A nelze pominout, že hodně lidí je poznamenáno výchovou. A ani komunisté nijak moc náboženství právě nepropagovali. Je třeba si proto vážit všech, kteří si svůj postoj dovedou zdůvodnit a obhájit.

A vůbec – nedělejme si o homo sapiens příliš velké iluze. Vždyť se koneckonců známe dost dobře. Dodnes někteří ateisté věří v Zeměplacku a někteří věřící ve spravedlnost Boží.

Čulibrk věří, že jedinou jistotou je naděje.