Ze svých chyb je každý schopen poučit se jinak. Kdo to nesvede vůbec, dostává opakovaně od života pár facek. A pokud jen to, může být ještě rád. Někdy je i zvláštní, že je dosud naživu.
Člověk není neomylný a chybami se učí. Což je ovšem ideální stav. Protože jsou i lidé nepoučitelní, a ti musejí stejnou chybu, aby jim něco dala, opakovat vícekrát.
Už od dětství člověk získává nové zkušenosti především tím, že dělá chyby a tím i nabývá vědomost, že se nevyplácí stejný omyl opakovat. Capartovi nevysvětlíte lépe, že jsou kamna horká, než když ho necháte si na ně sáhnout. Kdo chyby přes varování negativní zkušeností opakuje, je nepoučitelný zabedněnec, a svůj bič si na sebe plete sám.Takových lidí jsou plné kriminály a psychologické a manželské poradny. A jiné nápravné instituce.
Je dobré a důležité poučit se z dějin. Kdyby lidstvo bylo k tomu ochotno, nevznikaly by války, revoluce, převraty, státní bankroty, měnové reformy a vůbec všechny kolize a katastrofy sociálních a společenských systémů. Od lidstva bychom toho ovšem chtěli moc. Jako jednotliví občané se převážná většina obyvatel této země o dějiny příliš nezajímá, protože minulost chápou jako cosi, z čeho neplyne žádný užitek. Mám silné podezření (nepodložené ničím konkrétním), že nadpoloviční většina náhodně oslovených respondentů by ani nevěděla, proč se slaví 28. říjen coby státní svátek. Pak se nelze divit, že mladí lidé epochu před převratem v 89. roce považují za pravěk, a o době předcházející mají ještě mlhavější povědomí. Proto je tolik důvěřivých voličů, co si jako své favority volí politiky, kteří k tomu, že mají sympatickou vizáž, umějí i krásně lhát a vyprávět pohádky. Ale už vůbec se neumějí stydět, přijímat odpovědnost a ručit za něco. Když už ne majetkem, tedy alespoň svou dobrou pověstí. Zkuste si někdy třeba při přímém přenosu z parlamentu vypnout u televize zvuk. Jejich gesta, mimika a řeč těla jsou dostatečně výmluvné důkazy o míře jejich upřímnosti a čistých úmyslů. Neboli vládnou nám zloději, zločinci, křiváci a v nejlepším případě lháři.
Ono je to ostatně stejně jen proto, že jim to dovolíme. Čili o tolik lepší nejsme. Jen se nám nepodařilo dostat se k těm možnostem, které mají oni.
Čulibrk svých omylů nelituje. Snad pouze toho, že jich nebylo víc.
