Kdo by se necítil být slušným člověkem? To jen okolnosti, špatná společnost, kamarádi, neodolatelné pokušení nebo přirozené sklony ke zločinnosti z nás občas dělají zrůdy nebo křiváky.
Jako každý z nás, i já se považuji za slušného člověka. Co dělám, je lidem ku prospěchu, sloužím dobru a mé úmysly jsou čisté. Rodiče mě dobře vychovali a já se snažím o to samé u dětí. Přesto si to o mně nemysleli policisté, kteří mi dali pokutu za špatné přecházení silnice, revizoři před lety v tramvaji, inženýr Novák, když jsem v hodinách strojnictví u tabule blekotal nesmysly, a občas dnes manželka Milenka, což nechci rozebírat.
Nicméně většinou celkem dodržujeme zákony, stejně jako zásady slušného chování. Proto je v této republice zatím poměrně bezpečno a příjemno.
Jsou ovšem situace, kdy původně slušný a bezúhonný občan dostane příležitost něco si přivlastnit. My, tedy většina z nás, obyčejnou náhodou. Třeba tak, že zvedneme ze země v Lidlu opuštěnou peněženku. Už se mi to stalo a mnohým z vás jistě také. Nedávno jsem našel i dvoutisícikorunu. Chvilku sám se sebou bojuji, ale zatím vše vracím k pokladně. Ale mohu se spolehnout, že bych to udělal, kdybych přespával v parku a na nádraží?
Horší situace je o pár pater společensky a příjmově výše, tedy v politice. Už jsem mockrát psal, jak je naivní a prostoduché postavám bloudícím v těchto sférách jakkoli věřit, zvláště pokud téměř nelze jejich chování a rozhodování ovlivnit. Ono se to mnohokrát vymstilo. Jako by se drželi hesla - Kdo nekrade s námi, krade proti nám. Proto pravděpodobně odešli dost brzy po listopadu 1989 ze sněmovny čestní a zásadoví lidé, kterých si dodnes můžeme vážit. Míním třeba pana Rudolfa Hrušínského nebo ministra kultury Uhdeho. On mafiánský Moloch sežere za nějaký čas každého. A ani čtyři roky nejsou z hlediska udržení si morálních zásad nijak krátká doba.
Samozřejmě, je mi sympatická nějaká politická strana. Je v ní darebáků, vlastizrádců, vrahů, podvodníků a zlodějů daleko méně, než v jiných. Aspoň se tak poněkud slaboduše domnívám. Což ale neznamená, že bych postavičky, které za ní mluví, měl za svaté, nechybující a už vůbec by mě nenapadlo jim důvěřovat, natož snad považovat za pravdu jejich výroky. Občany a voliče, kteří to mají naopak, velice lituji.
A opravdu si nemyslím, že nám vládnou hlupáci a dementi. Což občas slýchávám v hospodě. Ano, mají různé nedostatky, hlavně morální, ale IQ jim nechybí.
Což je nejhorší kombinace.
-------------------
Čulibrk použil aforismus pana Jana Sobotky. S jeho laskavým svolením.
