Mládí je doba, kdy nemyslíme příliš odpovědně, děláme kopance jeden za druhým a myslíme si, že jsme nesmrtelní. Svět nás ještě neopotřeboval. A proto ho bereme na milost a jsme opilí iluzemi.
Mládí vpřed! Budoucnost bude taková, jakou si ji uděláme! Jen mládí, nikdy stáří – jak zpíval Karel Gott.
Když byly naše děti malé a nedostaly vždy to, po čem toužily, ublíženě si občas stěžovaly. Není spravedlivé, říkal Vašek, že Pepa má z písemky dvojku, když opisoval. Není spravedlivé, říkala Zuzanka, že Vašek může jít spát až za půl hodiny. Vašek je o pět roků starší. Snažili jsme se jim vysvětlovat, že nic takového jako spravedlnost neexistuje. Vše se musí vydobít a zasloužit, a pak se někdy člověk dočká.
Ale žijeme v iluzích. Proč by právě mládí mělo být nějakou výjimkou? Naopak. Dříve jsem věřil věcem, jimž bych se dnes už jen smál, nebo se nad nimi alespoň pousmál. Maminka a tatínek bývali nejmoudřejší a bezchybní, znali odpověď na každou otázku, sílu měli neuvěřitelnou a snad uměli i čarovat. Paní učitelka ve školce a další v první třídě si také na nějaký čas užívaly mého obdivu a respektu. Věřil jsem všemu, co bylo napsáno v učebnicích. Jako prcek jsem se těšil, že budu pionýrem. Později mým ikonám a ideálům svatozáře bledly spolu s tím, jak jsem objevoval realitu, rozpory a lži všedních dnů a vyhlídky do budoucna. A to se ani nezmiňuji o politice, moru pro dětskou duši, a komunistech. Což bylo tehdy to samé.
Žijeme v iluzích pořád, jen si to někdo uvědomuje a přiznává více a jiný méně. Stále častěji si připomínám, jak je nesamozřejmé, že doma v paneláku nemrzneme, že nám splachuje záchod, že se mohu osprchovat v teplé vodě a jít si každý den nakoupit. Když Sandra Bullock coby Slečna Drsňák přála lidem světový mír, zdálo se mi to napoprvé jako dost primitivní fráze. Původně to tak jistě bylo myšleno. Ale realita se mění rychleji, než si dokážeme představit. George Orwell dal svému románu sice název 1984, ale někdy mám pocit, že se spletl o čtyřicet let. Neboli už dnes platí, že „Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.“. Velký bratr nás šmíruje všude a my jsme mu za to ještě vděční.
Ještě jsem chtěl napsat, jak snadno se dají mladí lidé obloudit různými ideologiemi, zneužít hlasateli dobra, nového a lepšího světa, a nechat se zneuctít ve jménu svaté budoucnosti.
Někteří lidé zůstávají věčně mladí. Nestačili dospět.
