Zkreslené vidění - Liberální demokracie

Když se k demokracii musí dávat vysvětlující přívlastek, znamená to, že s ní něco není v pořádku. Pravděpodobně si ji chce někdo přivlastnit. Pokud se již nestalo.

 Demokracie by měla být vládou lidu. Což by nemělo znamenat, že na správě věcí veřejných má zcela stejný podíl uklízečka jako profesor filosofie. Ale znamená. Tedy u nás. Lid má vliv na vládnutí prostřednictvím jím volených politiků. Tím ale vše končí.

 Jak svůj mandát ti budou vykonávat, jejich voliči už pod kontrolou nemají. Mohou se tedy proto jen naivně spoléhat na předvolební sliby, utěšovat se tím, že zvolili nejméně proradné postavy, které nebudou krást tolik jako doposud jejich předchůdci a arogance moci z nich cítit nebude jak prošlé syrečky ani v televizi. Totiž modlit se za to. Což je asi stejně účinné jako heřmánkový čaj. V situaci, kdy je volební účast několik procent a volí fankluby, prosťáčkové a zmanipulovaný dav, to menšina odpovědných nezachrání.

 Výsměchem demokracii a všem lidem, kteří na ni u nás dosud věří, jsou již tradiční tanečky stranických papalášů kolem sestavování funkčních vlád po volbách. Výsměchem navíc všem voličům bylo v roce 2018 například ustanovení tzv. Demokratického bloku, neboli sdružení stran, z nichž měla snad podle představ profesora Fialy, vůdce ODS, vzejít vláda. Dopadlo to pochopitelně jinak. Ani hulvátství a namyšlenost se nesmí přehánět.

 Postkomunističtí pohrobci, kteří se otřepali v 90. letech z porážky, dostali novou mízu od soudruhů ze západu. Ti ztratili nepřítele a i oni se nakazili levičáctvím. A sociální inženýři v čele se zelenými byznysmeny, ekoteroristy a ochránci lidských práv jsou od té doby na koni. A demokracii si zprivatizovali pro sebe. Nechci zde plivat na Brusel. Ostatně na to jsou zdatnější borci. Mám jen takový postřeh. Přinejmenším do roku 2000 se mluvilo o našem civilizačním okruhu jakožto o demokracii. Dnes se politici (přinejmenším tradičních stran) zaklínají liberální demokracií. Nevím proč, ale vyvstávají mi na mysli podivné souvislosti s naší lidovou demokracií, jak komunisté v padesátých letech nazývali československé státní zřízení, nebo i se socialismem s lidskou tváří v roce 1968. Kterou ten ovšem nějak nestačil zpod rudého závoje příliš jasně ukázat. Že by snad pouhá demokracie demokratům byla málo? A konzervativci na ni nárok nemají?

 A to jsem se vůbec nedotkl problematiky vývozu demokracie.

 Čulibrkovi vrtá hlavou divná myšlenka, zda není náhodou liberální demokracie předposlední zastávkou na cestě ke komunismu.