Zkreslené vidění - Jsem blb

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

Není na světě člověk ten, aby se líbil lidem všem. Aneb přísloví nám říká, že ať děláme, co děláme, vždy se to někomu nebude líbit.

Jako první, co bych na to Čulibrkovi řekl, je, že buď je hluchý, nebo málo chodí mezi lidi. Ale ono je to i věkem. Člověk se s léty zklidňuje, nevyhledává tak často konflikty, nezastává radikální stanoviska a koneckonců má i méně příležitostí a chuti potkávat se s novými lidmi. Že by Čulibrk zjišťoval, že stárne?

Máme s Čulibrkem hodně společného. Třeba tuto starost. Neznamená ona náhodou, že nikomu nevadím, že jsem neviditelný nebo že jsem po smrti? Nejlépe se pomlouvají lidé, kteří nejsou právě přítomni. Nebývá nikdo, kdo by něco namítal. Tam bych se dočkal, kdybych použil odposlech. Ale nejsem u tajné policie. Přesto bych žil nerad v sebeklamu, že jsem tak dokonalý, že na mně nikdo nic špatného nevidí. Co kdybych tomu uvěřil a začal si myslet, že jsem pro ostatní vzorem? A třeba by mne napadlo kandidovat do sněmovny nebo do senátu? Nestalo se něco podobného už i jiným lidem? A dá se to léčit? A je to nakažlivé?

Také záleží na tom, kdo mi má říkat, že jsem blb. Je lepší, když to nezaslechnu od nadřízeného v zaměstnání. Protože to by mělo vliv na mé ohodnocení, neřku-li přímo na mou nezaměstnanost. Tak upřímnými šéfové nebývají. Na mne. Zatím. Od spolustolovníků v hospodě to naopak nemohu brát při vší úctě vážně. Často ani nevědí, co mluví. Těm bych to nevěřil ani jinde. Manželka mě označuje různě, ale ani od té takové výroky nemají kýženou platnost. Chce to upřímný odsudek od někoho neznámého, kdo mne potkal před několika minutami a nic moc o mně netuší. Kdo neví, že se šťourám v nose, pouštím duchy v MHD, silnici přecházím mimo přechod, nemám rád komunisty a ani ostatní zloděje, kteří už ukázali, čeho jsou schopni, že mám raději řízek, než salát. Kdo mne za něco odsoudí jen na základě kusé informace nebo prvního dojmu.

Je tu někdo takový?

Autor i Čulibrk velmi děkují.