Pro někoho informační dálnice, pro jiného zbytečný nesmysl, pro dalšího nepřehledné lži a manipulace, pro jiného pracovní nástroj. Neboli dobrý sluha, ale zlý pán.
Život bez internetu si lze dnes jen těžko představit. Internetem tečou nejen data a informace, ale i naše peníze a volný čas. Sociální sítě nám formují a deformují vztahy a naplnit žaludek obstará několik kliknutí myši. A kladný zůstatek na bankovním účtu, pochopitelně.
Kdysi dávno, asi koncem devadesátých let, jsem cosi vyřizoval nebo kupoval. Pán, s nímž jsem v kanceláři jednal, si musel někam odskočit. Nechal mě sedět před počítačem. A že prý si mohu zatím cokoli vyřídit na internetu. Jen jsem tam seděl a snad se i dostal na seznam.cz, ale jistě nikam dál. Nevěděl jsem, co bych mohl od této novinky chtít. A ani jak. Naštěstí se vrátil brzy. To bylo mé první setkání s celosvětovou sítí.
Za nějakou dobu jsme měli doma první počítač. A internet nesměl chybět. Vzpomene si ještě někdo, jak bylo napínavé čekání na načtení každé stránky? Podaří se, nepodaří? A poběží dnes tak rychle, že se dočkáme do minuty? A nezapomeňte, děti, že každý máme denně jen patnáct minut! Nekrademe. A poetické škrkání v zásuvce připomínalo, jak moc se o nás stará strýček Telekom.
Dnes jsem na internetu denně, asi jako každý jiný uživatel. Používám facebook, dovedu si objednat cokoli i v Číně, internetové bankovnictví mi problémy nedělá a domnívám se, že svedu poznat zloděje a podvodníky, kteří mi píší maily, i ty, kteří se mne snaží dezinformovat.
Vděčím mu za mnohé. Díky němu vím, že jsou lidé, o nichž jsem dřív neměl tušení. Což jsou pro mne naturisté, hudebníci a básníci. Vím, kam jet na dovolenou. Nejsem odkázaný pouze na někdy chudou nabídku místních obchodů. Mám přehled o penězích. Nemusím si kupovat papírové noviny, abych se dozvěděl aktuální dění. Pobídl mne ke psaní, dal nové impulsy ke hraní a skládání písniček.
Mnozí lidé si ale dnes myslí, že internet jim může nahradit jejich nedostatečnou inteligenci. Samozřejmě, že nemůže. Informace samy o sobě bez souvislostí jsou jen hromadou šrotu. Vezměte školákovi mobil a nepusťte ho k počítači - hned poznáte, co umí a jak je chytrý.
A záměna identity je také zajímavá věc. Kdybych byl svobodný a na schůzku místo svůdné mladé blondýny dorazil starý smradlavý opilec, jistě bych nadšený nebyl.
O internetových diskuzích jsem už psal. Ale i mrtvolu stačí pitvat jednou.
-------------------------------------------------------------------
Dodatek dvacátý čtvrtý – Protektorát (píseň)
Závažné věci se dějí stále, jen jim nedopřáváme tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Nicméně některá témata ostřílení přispěvatelé proberou i beze mne.
Písničky píšu buď ve stavu emočního výkyvu, nebo musejí uzrát – a pak se píší téměř samy. Tato je oním druhým případem.
Protektorát je formálně autonomní státní útvar, který je pod ochranou nebo správou jiného státu, případně společenství států. Říká wikipedie.
Mnozí lidé ani netuší, že žijí v protektorátu. Televize jim prozradí nanejvýš, jak moudře se o ně stará Evropská unie. A kudy jedou konvoje NATO, kterým mohou zamávat vlaječkou. Je marno mluvit o IQ stáda. Ovšem každé věčné časy pominou. Alespoň zatím to tak vždycky bylo. Jen se toho dožít.
https://youtu.be/2bUQUIpwUNs
Lidstvo je schopno degenerovat velmi rychle.
Slituj se Bůh nad pouští!
