Zkreslené vidění - I ráj je peklem

Také by se dalo říci, že jak si kdo ustele, tak si i lehne. Neboli každé vylepšení vyžaduje dostatek fantazie. A vylepšovat bude vždy co. Když se smíříme se současným stavem, bude trvat ještě dlouho.

 O náboženských otázkách řeč opravdu nebude. Vadí mi nedostatek fantazie ve veřejném prostoru. Ale kdyby jen fantazie. I estetického cítění, smyslu pro soulad a vkusu vůbec.

 Náš první polistopadový prezident Václav Havel se o sídlištích vyjádřil jakožto o králíkárnách. V jistém smyslu měl pravdu. Jde u uniformní stavby, které upřednostňují účelnost. Bludiště novostaveb jsou mezi sebou lehce zaměnitelná i přesto, že se po převratu odívají do zateplení a pastelových barev. Jen nevím, zda to není jen ještě větší trýzeň pro oko. Kdy spadne sám od sebe první panelák, ani odborníci nevědí. Doufám, že to nebude právě ten, ve kterém dnes bydlím.

 Ulice jsou plné aut, není kde zaparkovat a některé radnice řeší tento problém tím, že povolují stání i na hlavních silnicích. Čímž ještě více zpomalují provoz a vracejí nás do středověku. Tedy co se týče průjezdnosti. Radní snad ještě neslyšeli o parkovacích domech? Viděl jsem cosi takového pro kola u nádraží v Břeclavi. Ale je možné, že se vše vyřeší samo. Tedy ne zcela samo, nicméně s přispěním zhovadilostí, které již chystají klimatičtí katastrofisté. Drahá elektroauta už sjíždějí z výrobních linek.

 Není to sice výslovně k tématu, ale už se asi mnoho nezmění na faktu, že jsme stát bordelářů a alibistů. Téměř každý kuřák vycvrnkne kdykoli kamkoli vajgl, prázdná plechovka od nealko či piva místo letu do koše zůstane odložena na lavičce a lístky z autobusu klesají k zemi jaksi automaticky. Kam jinam, že? Jako na běžné ulici v Řecku nebo Turecku. Silnice se záplatují, místo aby se hned stavěly pořádně, odpadkové koše a veřejné WC abys hledal lupou. Zeleň kolem silnic a mezi domy má všechny znaky chaotičnosti a bezkoncepčnosti. Ovocné stromky odpovědní úředníci neznají. Pokud někde jsou nově vysazeny, jde o činnost soukromou.

 Jestliže mně nebo snad i vám uvedené i neuvedené jevy vadí, musíme si je odmyslet. Když už odmítáme zvykat si na ně. Bez fantazie se to nezlepší. Nebo ano?

 Čulibrk ví, že ráj si musíme zasloužit. V pekle už jsme.

-----------------------------------------------------------------------------------------

 Dodatek počtvrté – O přežranosti

 Když jsem výše uvedený díl Čulibrka před rokem psal, tedy 16. září 2019, netušil jsem, jakou má Čulibrk pravdu. Je to tak, bez snahy ráj nebude.

 Koncem 80. let v minulém století jsem byl pionýrským vedoucím. Jedním z mých tehdejších kolegů byl i Radek, profesí zubař, který na většinu problémů kohokoli měl celkem výstižnou odpověď: ,,Jsi přežranej!“. Mínil tím fakt, že člověk vývojem zchoulostivěl, civilizací zakrňuje a dostatkem zlenivěl. Je proto nemotorný, ztrácí schopnost improvizace, svaly i mozek pracovaly o generaci dříve lépe. Jak kdo. I já to od něj občas schytal, když jsem spadl do potoka, vylomil si na chlebu zub, nebo když mi u táboráku praskla struna na kytaře. Přiznávám. Radku, měl jsi pravdu.

 Jsme přežraní. Celá společnost. Těšíme se jako dobytek, který vezou na jatka, ale krávy si tiše šeptají, že kdosi povídal, že tam bude čekat inseminátor Venca. Nedočkavostí bučí celé stádo. Těšíme se, až skončí doba covidová. Až skončí aktuální vlna pandemie. Až nás přestanou omezovat vládní nařízení. Až budeme moci chodit kam chceme a kdy chceme. Až budeme smět utrácet své peníze za cokoli, na co máme. Sedět a pít v hospodě. Chodit do divadel. Cestovat a vidět do tváří lidí, které všude teď potkáváme jen inkognito. Až, až, až. Omezujeme se, protože víme, že nic horšího, než covid, nyní není. Kam se na něj hrabe rakovina, infarkt, oběti dopravních nehod, vraždy, tuberkulóza, mor nebo lepra! Odborníky v televizi přeci poslouchají i politici. Nařízení dodržujeme. A těšíme se na vakcínu, jak ty krávy na jatka.

 A nedochází nám, že vlnění bude pokračovat, protože stanné právo nemůže být jen tak zrušeno, protože by začaly pracovat normálně soudy.

 A nedochází nám, že jiní odborníci mají zcela odlišný názor na vše, co se děje kolem kampaně Covid-19, pro níž byla zneužita jedna z mnoha běžných mutací chřipky.

 A nedochází nám, že pokud snad ještě někdo do roku 2019 věřil, že tu máme demokracii, jestliže ve své víře setrvává, jde opravdu jen o víru či duševní poruchu. Možná o obojí.

 A nedochází nám, že tolerancí zla mu dovolujeme nejen ničit naši budoucnost, ale hlavně zítřek našich dětí. My to už nějak vydržíme, doufám.

 Nedochází nám toho mnohem víc. Co nejde mocným pod fousy, na to hned nalepí nálepku KONSPIRAČNÍ TEORIE. A už jeden bývalý ministr propagandy sousedního státu věděl, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. A že nejuvěřitelnější jsou polopravdy. Abychom věděli, co si máme myslet my, internetoví diskutéři, stvořili dobrotvůrci například weby manipulatori.cz nebo demagog.cz. Zajisté dostali stovky děkovných dopisů. Do pekla teprve jdeme.

 Lidstvo je schopno degenerovat velmi rychle.

 Slituj se Bůh nad pouští!