Zkreslené vidění - Doma můžu

Nejlepší hrušky rostou v sousedovo zahradě. Neboli co člověk nemůže, je pro něj lákavé a nejvíc ho baví. Proto lidé podléhají metlám lidstva. Alkoholu, drogám, sázení a mimomanželským vztahům.

Co člověk může, co je mu dovoleno, co chtěl dělat a dosud nemohl – na to si brzy zvykne, stane se jeho obvyklostí, standardem, jistotou, zvykem, normalitou. Tím to ale ztrácí svou přitažlivost, exkluzivitu, výjimečnost. A už si toho ani tolik nedokáže vážit.

Odmalička mne bavily různé hrátky s češtinou, což vyústilo v zálibu v psaní básniček a písniček. Dospělo to tak daleko, že jsem se v 80. letech odhodlal vystoupit spolu s dalšími takto postiženými lidmi v mosteckém klubu Neprakta. Po skončení celé produkce mě během cesty domů oslovil jeden z posluchačů a doporučil mi, abych zvážil, zda mám s takovými písněmi vystupovat před publikem. Nemyslel tím hraní, které si výhrady jistě zasloužilo, šlo mu o texty. Kritické například k oslavám 1. máje nebo Dni horníků. Usoudil jsem, že jsem se právě setkal s STB, o kteréžto jsem se do té doby domníval, že je organizací z říše mýtů.

Někdy v přibližně téže době jsem dostal darem od pána z Nizozemí, tátovo známého, digitální hodinky. V onom čase se u nás teprve začaly prodávat, a proto byly velkou vzácností a dost drahé. Na západě ovšem šlo už o celkem běžnou spotřební věc. Byl jsem šťastný a velmi vděčný. Pán na mé děkování jen mávl rukou – bylo to pro něj zanedbatelné.

Několikrát mě verbovali komunisté do své strany. Nebylo jednoduché je od jejich záměrů odvrátit tak, aby se neurazili. Ale nějak se mi to vždy povedlo a pokaždé jsem si mohl zhluboka oddychnout, že mám nepříjemné potýkání za sebou, se ctí a bez následků.

A co mají ony tři příklady společného? Nic takového se mi už dnes nemůže stát. Ne, že by to bylo vyloučené, ale málo pravděpodobné jistě. Vše je totiž jinak. Slovo ztratilo váhu, proto mohu zpívat cokoli, ale zas to nikdo nebere vážně. Běžné věci jsou běžně k sehnání a do žádné strany nikdo nemusí. Mohu co chci, mám co potřebuji a nemusím co nechci. Sice občas a chvílemi to vypadá, že by se situace mohla opět změnit, ale zatím…

Myslím, že bych si měl svých možností opravdu víc vážit.