Zkreslené vidění - Chválí-li tě nepřítel

Pochvala od někoho, kdo jen čeká, co se mi nepovede, je velmi podezřelá věc. V tom případě je dobré být ve střehu a zpytovat svědomí. A doporučuji mu to co nejrychleji oplatit.

 Pochvala každému dělá dobře. Proto i největší padouch a zloduch přestane na chvíli páchat zločiny, když ho maminka drbe za ouškem. Což zná každý, kdo má doma nějakého domácího mazlíčka. Ať psa, kočku nebo papouška. Je to vůbec jedna z nejlepších motivací. I pro šéfa je účinnější, ba i jednodušší, zaměstnance třikrát za rok pochválit, než mu jednou zvednout plat. Je-li zač.

 Nejen když mě chválí nepřítel, ale i jestliže mě pochválí kdokoli, od koho bych to nečekal, zpozorním. Co asi po mně chce? Proč se jen vtírá? Co má za lubem? Jakou mám asi čekat kulišárnu? A co teprve, když se mi sejde několik pochval za den! Vážně se potom musím pečlivě hlídat, abych sám sebe nezačal považovat za tolik dokonalého, že bych si snad chtěl začít vykat. To už je opravdu lepší se hned probudit. Nebo se prohlídnout ze všech stran v zrcadle.

 Kdysi v průběhu studené války si oba tábory dávaly dobrý pozor, aby jedni o druhých netvrdili chvályhodné věci. Soudruzi si dali tu práci a obtočili hranice ostnatým drátem. Chtěli nás ušetřit pohledu na zbídačené západní dělníky a žebráky. Přitom tehdy byl málokterý tak chudý jako kdokoli zde. Což jsme tušili už jen podle nabídky zboží v tuzexu a kursu bonu po 5 Kčs. Na oplátku kapitalisti každého, kdo přijel z východu, považovali za komunistu. Své by mohl vyprávět Jiří Voskovec. Ano, přeháním a generalizuji.

 Celá politika je jedno velké pokrytectví a neupřímnost. Stačí se jen podívat na kteréhokoli státníka jakékoli země během návštěvy u sousedů. Tolik úklon, polibků, úsměvů a objímání jindy v televizi neuvidíte ani při přímém přenosu z Gay Pride. Přitom o pár metrů dál se agenti jejich tajných služeb vraždí jen proto, aby nevyšli ze cviku.

 Nejhroznější je, když páni přestanou šetřit pochvalami a sliby poddaným. Československý dělník je uvědomělý v padesátých letech znamenalo - dři, úderníku, dostaneš diplom. Budeme vládnout s vámi, ne vám – a v šedesátém osmém přijely tanky. Vše napraví neviditelná ruka trhu – vydrancováno, rozkradeno, v nejlepším sežráno supy ze zahraničí. Brusel ohlídá české politiky – kromě toho, že jim dosyta naplnil koryta, jsme opět protektorátem Německa. Copak nám to jen slibovali naposledy? Taky si nejste zcela jisti, čeho se máme bát?

 Že by snad zase nějaké vakcíny?