Zkreslené vidění - Čas jsou peníze

Čas jsou nejenom peníze, ale i naše životy. Které by za jiných okolností byly jiné. Necháme se okolnostmi jen vláčet? A proč? Nestojí nám náš život za více snahy?

 Znovu opakuji, že čas je to nejcennější, co vůbec můžeme mít. Přepočítávat ho na peníze je bláhové, přesto je to ale možné a ne tak zcela nesmyslné.

 Své by o tom mohl povídat například výborně zaplacený sportovec fotbalista Cristiano Ronaldo, který si za rok 2016 vydělal 93 milionů dolarů, což je téměř 248 000 korun za hodinu. Čímž nechci vyvolávat závist u těch z nás, kteří jsme si vydělali tolik sotva za celý rok. Šanci být takto zaplacen má teoreticky každý. Oproti tomu českému bezdomovci na nádraží v Mostě za hodinu maximálně jiný chudák vykouří několik vajglů, pokud se ten namísto hlídkování poblíž popelníků bude snažit dojíst a dopít u bufetu nějaký zbytek. Každý si svého času cení jinak a jinak ho zhodnocuje a využívá. Nezbývá než si přiznat, že většina z nás má ve finančním vyjádření blíže k onomu bezdomovci.

 Ale nechme už peníze penězi. Spíše bychom měli litovat zmařeného času jakožto zmařených a promrhaných příležitostí. Kde bychom dnes mohli být, kdyby se vlády nad věcmi veřejnými po sametovém převratu v roce 1989 uchopili kompetentní a odborně způsobilí lidé!? Ono by stačilo už jen to, co nám tehdy slibovali. Tedy že za pár let životní úrovní doženeme západní Evropu, že neviditelná ruka trhu zajistí pro všechny spravedlivé podmínky, že už přestane rozkrádání státu, policejní šikana a zmizí cenzura, protekce a společenství místních klanů. A dnes jsme přesně tam, kde jsme být nechtěli. Lžou nám, pomlouvají, kradou, co rozkrást už nešlo - prodali, zadlužili naše děti na generace dopředu a ještě se nestydí kázat lidem, kteří se politiky štítí, o morálce a cti. Slušný člověk aby se bál i jít k volbám, natož pustit si televizi.

 Zahozené příležitosti kdesi v minulosti jsou našimi strašidly. Dnes už víme, že komunisté nebylo to nejhorší, co nás potkalo. Horší jsou neprůhledné a nepotrestatelné mafie nehledě na stranickou příslušnost, ztráta smyslu pro spravedlnost, lhostejnost ke společenskému dění, rezignace na účast v politice, snižování náročnosti na kvalitu všeho - od potravin po kulturu. A další odpornosti, které jsme si časem sami vypěstovali.

 Jestliže nevíte, kolik peněz vás stál čas strávený čtením tohoto zamyšlení, není to přeci jen s vámi zase až tolik špatné.