Hra, která se zvrtla

Máte ostych z objednávání zboží přes internet? Nebojte se, všechno je jenom trénink. A život vás naučí... 

Na podzim jsem dostala konečně příležitost koupit lístky na divadelní představení Shirley Valentine a to se slevou, kterou zařídil můj kolega z práce Andy.

Stačilo vstupenky objednat přes internet, vložit tam slevový kód a vše uhradit kartou. Proklikávala   jsem se obezřetně všemi možnými políčky v internetové objednávce a zvolila termín 19.11.2023. Jenže ta platba se nějak zvrtla, musela jsem vše zrušit a zadat znovu. Na druhý pokus jsem zvládla vše bez obtíží. Vytiskla jsem 3 vstupenky – pro mě, moji dceru a také pro mého přítele. S radostí jsem si četla všechny údaje na vstupence o formátu A4. Najednou mé oko zavadilo pohledem o datum konání představení: 19.10.2023. Cožpak o to, číslo 19 bylo v pořádku, ale co ten říjen???

„Ty vago Andy, já jdu do toho divadla už zítra?“ zvolala jsem poněkud zoufale.

Kolega se počal smát: „No jo, tak to máš co dělat, abys sehnala ty svoje diváky.“

„No, to teda. To jsme zvědavá, kdo se mnou nakonec půjde…

Zavolala jsem dceři, naštěstí měla čas a chuť se mnou strávit večer v divadle.

Po příjezdu domů jsem mému chlapovi prezentovala mile svoji žádost o garde do divadla.

„Miláčku, a to mi to říkáš dnes?! Já nemůžu, zítra doděláváme koupelnu v Boleslavi a to prostě nestihnu. Promiň lásko, ale nejde to.“

„No tak dobrá, jdu shánět jiný garde.“

Zavolala jsem postupně mámě, čtyřem kamarádkám, ale nikdo neměl čas. Nakonec mě napadla vzdálená příbuzná a ta měla kupodivu nejen čas, ale moc si přála tu hru vidět už dlouho. Tak se nám to všem třem splnilo. Pořádně jsme to roztočili v divadelní kavárně. Dali jsme si decko, oříšky, chlebíčky, kafíčka a taky misku s kostkami výborných sýrů. Doslova jsme „debužírovali“ a povídali si. Dlouho jsme se v této sestavě neviděli.

Divadelní představení bylo naprosto skvělé. Paní Simona Stašová podala bravurní výkon. Zážitek to pro mě byl natolik silný, že jsem do divadla napsala poděkování za její herecké umění s prosbou, ať jí to předají. Druhý den mi přišla odpověď přímo od paní Stašové. Udělalo mi to velikou radost, užívala jsem si to chvilkové propojení s touto skvělou dámou. Holt lidi spíše píší stížnosti, než aby někoho pochválili nebo mu dokonce poděkovali… A to ji potěšilo.

Druhý den se mě Andy zeptal: „Tak co, byla jsi v tom divadle včera nebo si koupíš lístky až na toho 19. LISTOPADU?.

„Andreji, ty jsi fakt provokatér! Jasně, že jsem byla v divadle VČERA a byli jsme na to 3 ženské, tak jsme si tu Shirley Valentine fakt užili. Je to přece jenom hra pro ŽENY. Představ si, že někteří „muži“ se po přestávce už nevrátili na svá místa.“

„No jo, není muž, jako chlap. To já mám syna, který se narodil jako dcera.“

„Co?!“

„No, změnil si pohlaví.“

„A co jsi dělal, když jsi se to dozvěděl?“

„Zeptal jsem se ho, kdy půjdeme na pivo.“

„A???“

„Prý pivo nepije, ale kááávu si se mnou dá rád.“

„Tak jste si dali kafe?“

„Já si dal to pivo a on ucucával kávičku.“

„Hlavně, že jste byli oba spokojení,“

„No, byly to zcela nové pocity .“

Přemýšlela jsem, co koupím za dárky dcerám k vánocům. Opět jsem chtěla navštívit divadlo. Můj šéf mi poradil divadelní představení Hra, která se zvrtla. Mělo to malý háček, hra se hraje v divadle na Kladně. Dobrá, uděláme si výlet… Bravurně jsem provedla objednávku a platbu přes internet. Vstupenky jsem si uložila do počítače a přemýšlela, jak je ozvláštním, aby to nebyl jen kus papíru A4 s textíky. Doplnila jsem tam obrázky a nakonec i jména účastníků divadelního zájezdu. Vše jsem vytiskla, zabalila do kartonové obálky, „omašlila“ červenou stuhou a položila pod vánoční stromeček. Všichni měli radost. Těšili jsme se na 29.2., toto datum se naštěstí nedalo splést, v roce 2024 je přestupný rok.

4 dny před představením můj chlap onemocněl. Trápila ho rýmička a kašel. Jelikož patří k mužskému druhu, který při této nemoci značně trpí, a je doslova odpojen od dění kolem sebe, návštěvu divadla v tomto stavu odmítl. Počala jsem tedy opět hledat náhradníka.

Nejprve jsem si vzpomněla na 2 známé, které bydlí na Kladně. Jedna však byla v Rakousku na horách, druhá se vrátila z dovolené u moře. Pokračovala jsem neúnavně dále. Další kamarádka nemohla, neboť se učí korejštinu… a na druhý den měla nějakou zkoušku. Jiná kamarádka bohužel neměla čas, stejně jako 4 kolegyně z práce. Zavolala jsem mámě. A té se nápad moc líbil, domluvili jsme se. Hurá, lístek nepropadne… pomyslela jsem si. Po 20 minutách mi přišla od mámy zpráva, kde se omlouvala, že nemůže, protože ráno jede na rehabilitaci a z Kladna by přijela v noci moc pozdě. Pořádně by si neodpočinula. Chápala jsem to. Prostě Kladno není Praha… Přemýšlela jsem, koho ještě znám na Mělníku, abych neobírala herecký spolek na Kladně o publikum. Napadla mě známá z Mělníka, kterou znám už 12 let… A ta měla čas a chuť. Dokonce se nabídla i s odvozem. Zajásala jsem, protože cestovat v BMW nebo 20 let staré Fabii je docela rozdíl.

Vstupenky jsem vytiskla raději ještě jednou, co kdyby je některá z dcer zapomněla? Doplnila jsem na tu 4. vstupenku jméno Šárka. V 15:30 mi přišla zpráva od Šárky:

„Ahoj Pavlo, moc mě to mrzí, ale shodou náhod dnes do divadla nemohu. Krásné auto nejezdí, dnes se s ním něco přihodilo a ještě nevím co. Navíc jsem včera vymrzla na vinici, přepadl mě kašel a bolí mě hlava. Tak se nezlobte, ještě jednou se omlouvám. Tak někdy příště.“

„Ahojky, nedá se nic dělat, ať se Tvé krásné auto uzdraví, stejně jako ty. Holt je to Hra, která se zvrtla.“

„No, dnes si připadám, že v té hře hraji hlavní roli, akorát se nikdo nesměje, to musí být noční můra, každého komika.“

Opravdu mě mrzelo, že s námi Šárka nejede, protože divadlo má ráda, rozumí mu a tohle představení by se jí určitě líbilo. Smířila jsem se s tím, že lístek prostě propadne do propadliště času…

K večeru jsem přijela na Mělník, vyzvedla mladší dceru Míšu, pokračovali jsme po klikatých cestách do Kladna, zaparkovali na náměstí a hledali kavárnu, kde na nás čekala má starší dcera. Bylo to nádherné setkání v útulné kavárničce s pražírnou. Moc jsme si to užili a vypochodovali ven směrem k divadlu.

Ten večer už se nezvrtlo nic, akorát téměř všechno v té divadelní hře. Moc jsme se nasmáli. Bylo to úžasné. Jako bývalá ochotnická herečka jsem velmi ocenila herecký výkon ochotnických protagonistů. Také jsem chápala, proč se toto vše někomu natolik líbilo, že spolku sponzoroval nové kulisy, které ve hře hrají velmi podstatnou roli.

Více prozrazovat nebudu. Kupte si lístky do divadla na internetu na správný termín… a jeďte do Kladna. Stojí to za to. A když se Vám po cestě něco zvrtne, nebuďte překvapení, protože to je začátek Vaší hry, která se zvrtla … Tamní budova divadla je nádherně zrekonstruovaná a panuje tam příjemná atmosféra. Držím palce, ať se Vám nic nezvrtne :-).