William Shakespeare na věčné časy

Včera tomu bylo čtyři sta let, co 23. dubna 1616 zemřel ve Stratfordu nad Avonou William Shakespeare, jak mi dnes někdo připomněl. Podle Jana Wericha se na obou polokoulích dá říct bez obav, že Shakespeare byl veliký básník.

Každý jistě může říct kdekoli na světě, že byl Shakesepare veliký básník, dnes asi snáze než za Werichových časů. Jak se ale změnil od dob Williama Shakespeara svět? Troufnu si tvrdit, že zas tak moc ne. Tedy samozřejmě se nebetyčně změnil způsob života lidí, svět technicky a technologicky obrovsky vyspěl. Lidé se mají nyní nepoměrně lépe. A co vztahy a společenské klima? Řekl bych, že je to furt stejné, nebo hodně podobné. K tomu názoru mě přivedl Shakespearův sonet číslo 66. Posuďte sami.

Tired with all these, for resful death I cry, 
As to behold desert a beggar born, 
And needy nothing trimm´d in jollity, 
And purest faith unhappily forsworn,
And gilded honour shamefully misplac´d, 
And maiden virtue rudely strumpeted, 
And right perfection wrongfully disgrac´d,
And strength by limping sway disabled, 
And art made tongue-tied by authority, 
And folly, doctor-like, controlling skill, 
And simple truth miscall´d simplicity, 
And captive good attending captain ill. 
     Tired with all these, from these would i be gone,
     Save that to die, I leave my love alone. 

Vynikající český překladatel Martin Hilský jej přebásnil následovně.

Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak pýchou dme se pouhý parazit,
jak pokřiví se každá čistá věc,
jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak sprostota se sápe na slušnost,
jak blbost na schopné si bere bič,
jak umění je pořád služkou mocných,
jak hloupost zpupně chytrým poroučí,
jak prostá pravda je všem prostě pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.
     Znaven tím vším, já umřel bych tak rád,
     jen nemuset tu tebe zanechat.

Když nad tím člověk zapřemýšlí, tak nám v tom sonetu poskytl veliký básník přes propast století jedenáct důvodů, proč mezi lidem obecným panuje to, co Václav Havel nazval blbá nálada, navzdory fantastickému pokroku, kterého lidstvo dosáhlo na cestě věky.

Thank you dir, sir William, you are living for the all time...