Tisíc znaků na talíři (5) Paranika

Původně jsem chtěl psát o hnusné cenzuře, kterou vůči mně uplatňují administrátoři tohoto blogu, protože mi zmizely nějaké texty, karma, čtenost... Pak jsem ale podíval lépe a za téma raději zvolil pojmy paranoia a panika.  

Většina českého národa trpí stihomamem. Není o tom pochyb, čili je to bez debat. Stačí se podívat zde na blog a musí to být každému jasné. A to nepíšu zdaleka jen o textu, v němž se kdosi rozčiloval, že mu zcenzurovali jeho poslední články, tudíž je jasné, že už nemůže uplatňovat svobodu slova. Ve skutečnosti běží o technické problémy, což admini oznámili. To je ale vedlejší. Zajímavějším jevem je samotná paranoia. Co je její příčinou? Nebojte, žádný odborný výklad nepřijde, nejsem lékařsky vzdělán. Pouze prostou úvahou jsem došel k názoru, že u pramene stihomamu stojí pocit vlastní důležitosti. A od mínění, že je dotyčný pupkem světa, je už jen krůček k dojmu, jak se ten svět proti němu spikl a všichni mu házejí klacky pod nohy. To by ale samo nestačilo. Pokud se ovšem přidruží ztráta sebevědomí, lehce člověk propadne panice, že se ocitl sám a bezbranný proti zlovůli mocných. Už panikáři jedou; říkala moje máti, když se někdo takto projevil. A paranoia a panika dohromady je paranika.