Tisíc znaků na talíři (29) Homosexuální aktivisté?

Poslankyně Pavlína Nytrová tvrdí, že ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně jen popsala dlouho plánované kroky homosexuálních aktivistů, kteří chtějí docílit toho, aby mohli adoptovat děti jiných biologických rodičů.

Četl jsem to na novinkách.cz a pod tím reakci, co mám za typickou: „Do jejich sexuální orientace mi nic není, ať si dělají co chtějí, ale s adopcí hrubě nesouhlasím,“ napsal autor reakce. Jak to, že si homosexuálové mohou dělat, co chtějí, nesmí-li dle autora adoptovat děti, zatímco heterosexuální lidé ano? Osobně se mi homosexualita hnusí, ale mně je odporná i řada sexuálních praktik heterosexuálních lidí. Orientace a sexuální chování jsou ale jen jejich věcí, když tím nikomu neubližují a nepáchají zločiny a kvůli tomu, kdo a jak s kým souloží, bych určitě nikomu nebránil vychovávat děti. Naopak bych tvrději trestal lidi, co ubližují dětem, a to bez ohledu na jejich sexuální orientaci. Za slovy poslankyně Nytrové ve Sněmovně i v médiích a těch, co jí přizvukují, je dle mého apriorní představa, že je-li někdo homosexuál, má jaksi přirozené sklony ke kriminálnímu a nemravnému jednání, čili předsudky. A popis plánovaných asi „zvrácených“ kroků homosexuálních aktivistů? K čemu to jako je?