Plošný zákaz kouření v putykách – ochrana zdraví nebo buzerace?

Na téma připravovaného plošného zákazu kouření v restauračních zařízeních se hádali ve čtvrtek 14. dubna 2016 v televizním pořadu »Máte slovo« stoupenci s odpůrci chystaného zákona. A byla to jako obvykle mela.

Předesílám, že mi je osobně fuk, zda se v hospodách bude či nebude kouřit. Do restaurací chodím jen zcela výjimečně, do barů a putyk vůbec ne a po osmatřiceti letech bafání nyní čtyři roky potahuji jen z takzvané elektronické cigarety. Vlastně je zavádějící nazývat tento inhalátor nikotinu cigaretou a mluvit ve vztahu k němu o kouření, neboť v těchto zařízeních nic nehoří, takže nemůže vznikat žádný dým, který by někoho obtěžoval. Je přece známé pořekadlo, že není kouře bez ohně.

Ale k věci. Stoupenci zákazů kouření na různých místech tvrdí například, že chtějí chránit nekouřící populaci před zhoubným vlivem nedobrovolného vdechování tabákového dýmu. Zdálo by se, že je to chvályhodný záměr. Nabízí se však otázka, proč titíž politici, co zákaz kouření v knajpách prosazují, lékaři a protitabakisticčí aktivisté nebojují stejně vehementně a halasně proti dalším škodlivinám, co se jich jen dostává do ovzduší, vod a půdy z jiných zdrojů? Na ní odpovídají: Kouření je zdaleka nejškodlivější. V tom pádu mám nový dotaz: Jestliže je kouření tak strašně zkázonosné, proč se nezakáže výroba a distribuce cigaret a jiného kuřiva? U ostatních drog, vyjma nikotinu a alkoholu, se to tak praktikuje. Zakázaná a trestná je především jejich výroba a distribuce, užívání drog se postihuje až na posledním místě a kde si ty drogy kdo aplikuje, nehraje už žádnou roli.

Také tento jednoznačně protismyslný postup dokážou odpůrci kouření objasnit. Prohibice se míjejí účinkem a ostatně proti exhalacím výfukových plynů z automobilů a motocyklů, jakož i proti vypouštění škodlivin z průmyslových a zemědělských firem i z domácností už rovněž byla učiněna opatření. Já jsem ale přesvědčen, že je vysvětlení mnohem prostší. Zakázat kouřit v hospodách lze nepoměrně snáze a bezproblémověji než zakázat výrobu kuřiva tabákovým koncernům, donutit producenty motorových vozidel k ještě výraznějšímu snížení škodlivin ve výfukových plynech, přimět firmy k důraznějšímu omezení vypouštění jedovatých a zdraví nebezpečných látek.

Pak mám ale opět námitku. Mám za to, že strůjci zákona zakazujícího kouřit v restauracích nejsou tak naivní, aby si domnívali, že v jeho důsledku přestanou tabakisté kouřit. Tak se ale jen přesouvá problém na jiné místo, totiž před hospody, kde budou kuřáci pobafávat. Stalo se to už jednou, když se uzákonil zákaz kouřit na nádražích, refýžích a zastávkách. Kuřáci se odsunuli mimo ně. Mně osobně budou ovšem daleko víc vadit dýmající hloučky před hostinci, kolem kterých budu muset chodit, než zahulené hospody, jež nenavštěvuji.

Stoupenci zákazu kouření v restauracích mohou sice oponovat, že zaměstnancům těchto zařízení a jejich nekuřáckým hostům škodí delší pobyt v zahuleném prostředí víc než mně, když jenom projdu kolem bafajícího hloučku. Jenomže nikdo z těchto lidí není kompetentní posoudit, co mi může a nemůže vadit či škodit a jak moc. A jsme u merita věci. Na zákazu kouření v restauracích se mi nezamlouvá, že si nějací poslanci, co o něm pak rozhodnou, osobují právo vměšovat se do života lidí, amatérsky určovat, co komu škodí, komu víc a komu méně a tak podobně. A proč má být tento zákaz vztažený i na elektronické cigarety? Přece ze stejného důvodu. Musí chránit i zdraví uživatelů elektronických inhalátorů nikotinu, ať si to přejí nebo ne. 

Například někdejší poslanec Boris Šťastný poukazoval na to, že používání elektronických cigaret není jasně vymezeno a že znamenají vážné riziko otravy. Co tedy s tím? To je snad jasné. Zakážou se používat v hospodách a bude vymalováno. Zvlášť v mém případě, když do hospod nechodím, to bude velmi účinné, že ano.

Ovšem teď vážně. Zahrnout používání elektronických cigaret do plošného zákazu kouření v restauracích ukazuje nesmyslnost postupu souhlasících zákonodárců názorně. Je to však způsobeno tím, že když řeší jistý problém politici a úředníci, vymyslí jen zákaz a zanesou do něj preventivně vše, co s problémem souvisí byť jenom okrajově. Zkrátka se pasovali už dávno do rolí moudrých vládců, kteří ochraňují lidi formou jejich buzerace.