Lidstvo nezhyne! Co bylo dříve, slepice nebo vejce?

Prostá otázka v titulku, ale je pěkně záludná. Jako ta, zda na počátku bylo slovo či hmota, nebo moderněji Big Bang. Ta druhá je ale o mnoho řádů vyšší, proto s ní začnu. Společné mají to, že odpovědi člověk nepotřebuje znát.

     Od otázky, co bylo na počátku, zda slovo stvořitelovo nebo velký třesk, se odvíjí spor kreacionistů a evolucionistů. Ovšem jen těch laických. Zastřešující institucí kreacionistů je církev svatá, a ta s nikým spory nevede, neboť má svá dogmata. Pro evolucionisty je pak autoritou věda a moderní věda se také s nikým nesváří, nýbrž dokazuje hypotézy a potom odpovídá na otázky a na co nemůže odpovědět, nechává otevřené pro další bádání.
     K čemu je však dobré vědět, co bylo na počátku? napadá mě. Žít se bez toho dá a obě představy – stvoření i velkého třesku – jsou tak fantastické a nepravděpodobné, že šance na to, aby je obyčejný člověk nějak obsáhl a pochopil, je mizivá. Přesně ze stejných důvodů mnohé ale láká, neboť říše fantazie, tajemna a neuchopitelna je pro většinu lidí zemí zaslíbenou. A poněvadž to tak je a dokud to tak bude, lidstvo nezhyne.
     A teď k těm slepicím a vajíčkům. Předesílám, že slepičí polévku a slepici na paprice mám rád zrovna tak, jako vejce na každý způsob. Ale co bylo dřív? Dobrat se odpovědi je nemožné. A přitom se to už dávno podařilo, sice v Sovětském svazu (jak jinak), konkrétně moderátorovi Radia Jerevan. Jeden posluchač se ho totiž zeptal: Co bylo dřív, slepice či vejce? Moderátor si povzdech a odpověděl: Dřív bylo všechno – slepice, vejce, mouka, máslo, mléko, cukr, sádlo, maso... 
     Kdyby se však měly od té doby rozšířit okolnosti pro nalezení odpovědi na položenou otázku po celém světě, tak bych to s budoucností lidstva tak růžově neviděl.