Když se dva perou, třetí pláče

Ti dva jsou pan Babiš a pan Kalousek, třetí jsme my, občané. Podle původního znění přísloví jsme se měli smát, ale asi nás to, co se dozvíme, spíše rozpláče.

Ministr financí Andrej Babiš je podezřelý, že se dopustil daňových machinací v souvislosti s korunovými dluhopisy. Sněmovna, klesajícími volebními preferencemi „tradičních politických stran“ vyděšena až k panice (volby za dveřmi), se rozhodla „udělat pořádek“ a nařídila Andreji Babišovi osvětlit celou kauzu, doložit, vysvětlit, objasnit.

Že presumpce neviny se na půdě parlamentu nějak neujala (dokument, na základě kterého sněmovna spustila jednání se jmenuje Daňové podvody ministra financí, ani to slůvko „údajné“ už se tam nevešlo) pomineme. Ani tím, že Miroslav Kalousek byl ministrem financí v době, kdy Andrej Babiš nedokonalosti tohoto zákona využil, se nemá cenu hlouběji zabývat. Důležité je to, co se děje právě teď.

Stojí proti sobě dvě těžké váhy. Andrej Babiš, udržující státní kasu v dobré kondici, což mu zajišťuje vysokou podporu voličů (jím zakoupená média samozřejmě svoji práci odvádí také na výbornou, ale proč by je jinak kupovat, že?) a opoziční politik Miroslav Kalousek. On vlastně nebojuje sám, stojí za ním prakticky celá garnitura politiků z „tradičních politických stran“ (mnozí jsou zalezlí v parlamentu tak dlouho, že už ztratili jakýkoliv kontakt s reálným životem a vyvržení z bezpečných „hlubin“ parlamentních lavic by jim způsobilo rychlou zkázu), ale on jde nejvíce vidět (snad proto, že má 190cm a 100 kilo váhy, jak sám kdysi pravil, a nebojí se použít jako argument i facky).

Zpočátku to vypadalo, že k velkému utkání nedojde. Z parlamentu vzešel požadavek, aby Andrej Babiš doložil, kde na všechno vzal, vysvětlil proč to udělal a vůbec „vrchnosti“ účty skládal. Pan Babiš se odmítl nechat „grilovat“. Ono není se co divit, stačí se podívat na záznam „grilování“ ředitele Finanční správy a jeho náměstkyně, kde se mírná arogance státních úředníků srazila s nadpozemskou arogancí parlamentního rozpočtového výboru.

Byla to „úsměvná“ podívaná, jak nestačilo říkat pane Stanjuro, ale bylo třeba používat oslovení „pane velkovezíre Stanjuro, vládče náš, slunce naše nejjasnější…“ (pardon, jenom pane poslanče Stanjuro, to byla zase jiná pohádka), kdy několikrát bylo připomínáno, že se úředníci nachází na půdě poslanecké sněmovny, takovým stylem, jako by se říkalo: „tady jsi na Olympu, bídný zemský červe“. Nedivím se, že se do takové frašky panu Babišovi nechtělo.

Navíc má zřejmě pocit, že už opravdu řekl o svých příjmech a investicích víc než dost. Už proto, že ostatní politici nikdy nic takového neudělali. Ale je moc dobře, že si to rozmyslel a požadované vysvětlení přece jenom předloží. I když tím asi přidělal pořádné vrásky svým účetním a daňovým poradcům, kteří mají čtrnáct dní na to uvést vše alespoň do takového pořádku, aby mohl říct: „sorryjako, ale já ty miliony nepočítám, tak jsem se o pár spletl, to nejsou žádné velké peníze“.

I přesto, že se tímto příslibem zdánlivě sám napíchnul na grilovací jehlice, byl to od něj geniální předvolební tah. A to především v tom, že zároveň vyzval jeho dva největší rivaly, Miroslava Kalouska a Bohuslava Sobotku (pokud se podivujete, že předsedu vlády zmiňuji v článku až téměř v závěru, je to proto, že on očividně chtěl v této kauze takticky zůstat stranou, moc na sebe neupozorňovat, vést předvolební kampaň v duchu tradičních planých slibů a hlavně se nepouštět do ožehavých témat, protože stejně to má nahnuté..  tak jsem ho nechtěl rušit :)), aby učinili totéž. Daňoví poradci se postarají, aby panem Babišem předložené materiály byly „neprůstřelné“. Ale co budou dělat ti dva, ke kterým jeho výzva směřovala? Tak dlouho se pohybují v kalných vodách politiky, že jakékoliv podrobnější majetkové přiznání by mohlo odhalit takové „hnojniště“, vysypat ze skříní letité „kostlivce“ a vytáhnout na světlo „cosi tak shnilého“, že při pohledu na výsledek by se ten třetí, co se má smát (my, občané), spíše rozplakal a v hrůze odvrátil.

Osobně si myslím, že i když pan Babiš požadované materiály předloží, že oba vyzvaní pánové tak neučiní a nějak se z toho vykroutí. Ale bude hodně zajímavé, pokud se jim únik z mistrně nastraženého oka nezdaří a budou muset hozenou rukavici zvednout. Budu v to doufat, i když výsledek tohoto souboje nás možná opravdu rozpláče.