Mám červený tulipán

Obyčejný krátký článek o tom, co bych chtěla, co mám a co s tím..................................................... jo a ještě o tulipánu.

Začala jsem psát text o čase, ale nevydržela jsem sedět u stolu.

A tak zase ležím na zemi, nedobrovolně zastavená. Protahuji si záda a rozhlížím se kolem a přemýšlím. Jsem trochu zklamaná, že nemůžu nic jiného dělat než ležet. Mám tolik práce a zájmů.

 Chtěla bych zrenovovat židle.  Vyřezat ze dřeva kapličku. Chtěla bych plést svetry, šít šaty, pracovat na zahradě... Chtěla bych napsat... Setkat se a vidět. Sdělit...

Chtěla bych namalovat obraz. Bude mít teplé žluté, hnědé, červené a modré barvy. 

No jo...

Nemusím mít to, co chci.

Možná stačí , když se splní jen málo z mých představ a přání...  Žít z toho, co mám.

Stačí uskutečnit sny, namalovat obraz, z barev co jsou po ruce.

Stačí vyměnit strohá slova za poezii.

A pak jsem vstala.

Pootevřela jsem okno, abych vyvětrala vydýchaný vzduch.

Do červené plechové lahve jsem nalila vodu a vložila do ní červený tulipán.

Se zalíbením si červenou kompozici prohlížím.

Sedla jsem si zpět za stůl a čtu si tyto řádky, dávají-li smysl. Dost jsem toho vymazala. Z pootevřeného okna vane svěží vzduch a nese s sebou jarní zpěv nějakého ptáka. Musí být blízko.

Otočím se a sólista metropolitní opeřenecké opery sedí na truhlíku s muškáty. 

Foťák!

Nenápadně se pro něj natahuji, zapínám spoušť...

a když ji tisknu, pták poposkočil, otočil se a uletěl.

Vlastně se to dalo očekávat.

Ale nevadí, zůstal mi tulipán.

Červený.

Ó, to se mám :-)