Milé české, moravské a slezské šeherezády,

když jsem dvě z vás zahlédla ve večerních zprávách ČT 24, jak postáváte na Staroměstském náměstí v Praze, trochu jsem se podivila, co tam, bez mužského doprovodu rodinného příslušníka, tak samy děláte. A navíc konverzujete s cizími lidmi. To vám vaše náboženství dovoluje?

Dvě Češky, pohledné mladé ženy, s dokonalým a velmi výrazným makeupem, vlasy a šíjí až po ramena koketně zahalenými v pestrobarevné látce, zářivě protestovaly proti obavám z šíření islámu v České republice.

Ne, nikomu nechci vymlouvat jeho víru, občas je to pro mladé lidi tak trochu móda, vyčlenit se z šedé většiny a přiklonit se k něčemu jinému. Vždyť po "plyšáku" se mnoho mladých, většinou vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných, lidí, nechávalo v dospělosti dodatečně pokřtít a začalo navštěvovat bohoslužby různých křesťanských církví. Proč ne? Později začala "frčet" exotika, různá východní náboženství se, díky možnosti konečně cestovat po světě, zalíbila mnohým a začaly se vytvářet skupiny jejich přívrženců. Proč ne, také nikomu neškodily a neškodí dodnes. Nechtějí ovládnou svět, ani Českou republiku. Většinou. Jen jedno náboženství se tomu poněkud vymyká, u nás prozatím není příliš rozšířené, ale v sousedních zemích už mají své zkušenosti.

Naše šeherezády zatím žijí v ČR, užívají si tolerance demokratického státu, vzdělávají se v libovolných oborech, řídí auta, chodí po ulicích bez doprovodu, nebývají kamenovány nebo bičovány, nebývají vražděny za očištění cti rodiny, prostě si užívají svobody stejně, jako jiní čeští občané. 

Sympatizuji s hnutím Islám v ČR nechceme a vím proč.