Rozčílený bílý heterosexuál bloguje

a pro jistotu neotvírá diskusi. No, já nevím, co ho vede k tak zásadní nelibosti vůči vietnamské diaspoře žijící v ČR, já mám zkušenosti přesně opačné.

Pamatuji, když se ve Vietnamu bojovalo. Tenkrát u nás také mnoho Vietnamců studovalo, především na vysokých školách.

Vietnamci už v té době patřili mezi nejlepší studenty, i když to patrně velmi souviselo s přísným režimem, kterému se museli podvolovat. Měli přísně zakázáno pít alkohol, na rozdíl od ostatních studentů, ani jedno pivo si nesměli vypít. Pokud se scházeli, tak vždy jen za účelem studia, žádné "chození", ani mezi sebou, nic jim jejich ambasáda nestrpěla. Kdo se provinil nebo neměl vynikající studijní výsledky, byl šupem poslán domů.

Většinou studovali, alespoň v Praze, různé technické obory, méně ekonomii a medicínu. Jediným povyražením, v našem smyslu, byla jejich oslava Nového roku, která se konala vždy několik týdnů po oslavách českých. To si uspořádali hostinu podle vietnamské tradice, měji povoleno vypít každý jedno pivo a vyjímečně také mohli pohostit někoho ze svých českých spolužáků. Jinak byli vůči ostatním velice uzavření, ale přesto přátelští. Nikdy nemluvili o svých rodinách, nemluvili o svých domovech ani o válce, i když mnozí asi o rodinu i domov válkou přišli.

Mnozí z těch, kteří tu studovali, zde možná po válce zůstali nebo se sem později vrátili. Žijí mezi námi a všichni dospělí pracují a děti chodí do škol. Ti starší mnohdy neumějí pořádně česky, ale jejich děti mluví dokonalou češtinou a na školách všech stupňů patří mezi nejlepší žáky.

V našem městečku i sousedních obcích je několik vietnamských obchodů a stánků s občerstvením. Někteří Vietnamci mají i české zaměstnance, většinou jsou to ti, kteří prodávají oblečení nebo potraviny. Vietnamské děti, hlavně ty starší, chodí pomáhat svým rodičům do obchodů, aniž by tím nějak trpěl jejich školní prospěch.

Nevím jak hrůzné má pan bílý heterosexuál zkušenosti s vietnamskými spoluobčany, ale já i všichni moji známí jenom ty nejlepší.

Můžete namítat, že v malém městě si kriminální živly tolik netroufnou, ale mýlíte se. Zlodějů a výtržníků tu máme habaděj, jako všude jinde, možná vzhledem k místním specifickým podmínkám i trochu víc; Vietnamci se však mezi nimi nevyskytují.

Tolik můj diskusní příspěvek do té neotevřené diskuse.