Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Slunci nejblíž

aneb Topocentrický pohled na vesmír v lednu 2021. Ráno Venuši střídá Merkur, večer se z oblohy vytrácejí Jupiter a Saturn, zůstává jen Mars spolu s nenápadným Uranem. Země si užívá Sluníčka – je k němu nejblíž.

Dění na obloze a v blízkém vesmíru letos začíná zhurta. Druhý lednový den se ocitáme nejblíže ke Slunci a třetího dne roku nastává maximum prvního z meteorických rojů, které stojí za pokus o pozorování.

Blízko i daleko

Země se ke Slunci nejvíce přibližuje každým rokem na začátku ledna. Letos jsme v tzv. přísluní už 2. 1. 2021 v 15 hodin SEČ. Datum, na které přísluní připadá, osciluje mezi 2. a 6. lednem, v tomto roce to tedy bude v nejdřívějším možném termínu.

Dění na obloze v lednu 2021

Pro milovníky rekordů a statistik ještě uvádím, že letošní nejmenší vzdálenost 147 093 159 km je jen o 2015 kilometrů větší než ta loňská, která byla opravdu rekordní, a že blíž ke Slunci než letos (o 1519 km) se Země ocitne až 3. 1. 2032. Pro přesnost je třeba také uvést, že se jedná o vzdálenost mezi geometrickými středy obou těles.

Rozdíl mezi vzdáleností Země od Slunce v přízemí a v odzemí činí pouhých 5 milionů kilometrů, což v porovnání se střední vzdáleností 150 milionů kilometrů představuje změnu jen o 3,3 procenta. Přesto se tak malá změna projeví i na velikosti slunečního disku na obloze. A protože i letošní odzemí bude téměř rekordní – dále se ocitneme také až v roce 2032 – je ten rozdíl letos o maličko větší než v jiných letech. Přesto zůstává nepatrný. Ukázat si jej můžeme na simulaci z programu Stellarium:

2. 1. 2021 - Země nejblíže Slunci (147 093 159 km). Provnání velikosti slunečního kotouče v lednu, kdy jsme Slunci nejblíž, a v červenci, kdy budeme nejdále.

Kvadrantidy – pachatel nejistý

Maximum meteorického roje Kvadrantid, který patří k oblíbeným a bohatým rojům, nastává 3. 1. 2021 okolo 16. hodiny, tedy ještě za světla. Po setmění bychom mohli pozorovat dlouhé meteory letící ze severu. Později v noci bude rušit Měsíc, který bude necelé čtyři dny po úplňku a bude vycházet ve 21 hodin.

Meteory nebo také létavice či padající hvězdy jsou světelné jevy, které vznikají při průletu drobných prachových zrnek (meteoroidů) atmosférou. Zdrojem prachu bývají komety, a proto se meteory objevují v tzv. rojích – v omezeném časovém intervalu pozorujeme desítky, někdy stovky meteorů. Meteory zdánlivě vylétají z jednoho místa (radiantu).

Kvadrantidy jsou rojem výjimečným hned ze dvou důvodů. Jejich radiant se nachází v již zaniklém souhvězdí Zedního kvadrantu (odtud tedy dostaly název). Dnes tato oblast náleží do souhvězdí Pastýře.

3. 1. 2021 - maximum meteorického roje Kvadrantid. Zední kvadrant nad souhvězdím Pastýře vyobrazený v atlasu hvězdného nebe Alexandera Jamiesona z roku 1822.

V tomto případě si navíc astronomové nejsou jistí ani mateřským tělesem. Nejpravděpodobnějším „pachatelem“ je domnělá zaniklá kometa, která v roce 1490 způsobila meteorický déšť (o tom se mluví v případě, že meteorů jsou vysoké stovky až tisíce za hodinu) zaznamenaný hvězdáři v Číně. Kometa při tom zřejmě zanikla. V roce 2003 bylo objeveno těleso, které bylo zařazeno mezi asteroidy a nese označení (196 256) 2003 EH1, ale mohlo by být úlomkem jádra oné komety z roku 1490. Tento asteroid na „kometární“ dráze téměř kolmé k rovině, v níž okolo Slunce obíhá Země, je tedy uváděn jako pravděpodobné mateřské těleso Kvadrantid.

3. 1. 2021 - maximum meteorického roje Kvadrantid. Dráha asteroidu 2003 EH1, který je pravděpodobným zdrojem Kvadrantid, se podobá dráze komety Jupiterovy rodiny.

Měsíc a planety

Měsíc, který poněkud ruší pozorování Kvadrantid později v noci, se v následujících dnech dostane do poslední čtvrti (6. ledna 2021 v 10:37 SEČ) a poté do novu (13. ledna v 6:00 SEČ). Dva dny před novem se tenký srpek couvajícího Měsíce setká s planetou Venuší, která se právě loučí s rolí Jitřenky. Setkání proběhne v době, kdy bude Měsíc necelých 5° nad obzorem, takže na jeho pozorování budeme potřebovat štěstí na čistý vzduch a oblohu bez oblačnosti až k jihovýchodnímu obzoru.

11. 1. 2021 - Venuše a tenký srpek Měsíce ráno na jihovýchodě.

Ve stejném období střídá nad protějším obzorem na večerní obloze Merkur dvojici Jupiter – Saturn. Nejmenší planeta Sluneční soustavy je pak na ranní obloze pozorovatelná přibližně od poloviny ledna do konce února. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce (19°) Merkur dosáhne 24. ledna. Ještě příznivější období viditelnosti Merkuru na ranní obloze nastane v květnu.

11. 1. 2021 - Merkur, Jupiter a Saturn večer nízko nad jihozápadním obzorem.

Nejlépe je z planet v lednu pozorovatelný Mars, který postupně slábne a vzdaluje se od Země, ale jako jediný se večer nachází dostatečně vysoko na obloze, abychom jej mohli snadno pozorovat. 20. ledna se okolo 22. hodiny Mars zdánlivě přiblíží k Uranu, a to až na 1,6°. V tu dobu budou obě planety vysoko nad jihozápadním obzorem.

20. 1. 2021 - Měsíc, Mars a Uran na večerní obloze.

Uran bude ovšem prostým okem nepozorovatelný, zvlášť když se v blízkosti dvojice planet nachází Měsíc. Ten je shodou okolností přesně v první čtvrti (20. ledna ve 22:01 SEČ). Do úplňku pak Měsíc doroste 28. ledna ve 20:16 SEČ.

Jupiter a Saturn kosmickým teleskopem na vlastní oči

V závěru ledna projdou Saturn (24. 1.) a Jupiter (29. 1.) konjunkcí se Sluncem, tedy ocitnou se při pohledu ze Země za Sluncem. Díky tomu jsou obě planety očima nepozorovatelné a současně nejdále od nás. Jupiter společně se Saturnem však budeme moci při jejich konjunkci se Sluncem pozorovat díky kosmické sluneční observatoři SOHO. Zasloužilá sonda pracuje už více než 25 let a čerstvé snímky Slunce, které pořizuje hned několika kamerami, můžeme sledovat na internetu. Planety jsou nejlépe k nalezení na fotografiích z koronografu LASCO C3. Na konci prosince a začátku ledna na nich můžeme sledovat průchod Merkuru za Sluncem.

Merkur v zorném poli koronografu LASCO C3 observatoře SOHO. Ve druhé polovině ledna se tady objeví Jupiter a Saturn.

Ve druhé polovině ledna se v zorném poli začnou objevovat Jupiter se Saturnem po vzájemné velké konjunkci, která nám v prosinci loňského roku připomněla hvězdu betlémskou, jsou stále ještě těsně vedle sebe. Kdo je v prosinci neviděl kvůli špatnému počasí, může se v lednu podívat prostřednictvím kosmického slunečního teleskopu. O tom se mudrcům z východu před dvěma tisíciletími ani nesnilo.

 

Autor: Jan Veselý | pátek 1.1.2021 23:13 | karma článku: 15,40 | přečteno: 522x
  • Další články autora

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma: 11,05 | Přečteno: 342x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma: 10,82 | Přečteno: 217x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma: 12,57 | Přečteno: 256x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma: 15,95 | Přečteno: 315x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Trpaslík číslo 1

Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.

31.10.2021 v 18:00 | Karma: 10,63 | Přečteno: 241x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Běžkyně zabloudila v zooparku. Zaútočili na ni vlci, je ve vážném stavu

24. června 2024  8:23

Šestatřicetiletou ženu napadli v zooparku u Paříže tři vlci. Pokousali ji na krku, zádech a na...

Slunečno vydrží až do poloviny týdne, tropické teploty padnou v pátek

24. června 2024  6:25

V pondělí a v úterý bude slunečno, odpoledne může přechodně přibývat mraků, srážky se ale Česku...

Vyzývám Čínu, aby uznala realitu. Prezident Tchaj-wanu navrhuje jednání

24. června 2024  6:16

Podle tchajwanského prezidenta Williama Laje Čína nemá právo postihovat obyvatele ostrova nebo...

Žhářství, agrese, vyhrožování rodině. Úředníci se bojí, lidé na ně útočí

24. června 2024

Premium Mají dohlížet na to, aby děti vyrůstaly v co nejbezpečnějším a nejlaskavějším prostředí,...

  • Počet článků 71
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 598x
Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.