Sedm minut hrůzy

aneb Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2021. Z planet zůstal na obloze jen Mars a sotva pozorovatelný Uran. A tak bude únorový pohled, po poklidném začátku, směřovat především k nervy napínajícímu dění na rudé planetě.

Na přelomu ledna a února je letos zima jak má být, a přesto únorové dění na obloze rámují setkání Měsíce s jarními hvězdami. Hned na začátku února se couvající Měsíc setkává s hvězdou Spikou ze souhvězdí Panny. K přiblížení na nejmenší úhlovou vzdálenost dojde o půlnoci ze 2. na 3. únor nízko nad východním obzorem. Na simulaci z programu Stellarium je dvojice zachycena 3. února 2021 v 1 hodinu SEČ.

V poslední čtvrti se Měsíc ocitne 4. února v 18:36 SEČ a vzhledem k absentujícím planetám pak bez velkého vzrušení na obloze docouvá až do novu, který nastane 11. února ve 20:05.

Zmizelé planety

Zatímco ve druhé polovině ledna se za Sluncem schovávaly planety Jupiter a Saturn, v únoru se pro změnu před Sluncem i před našimi zraky skryje Merkur. Jak už víme, lze planety u Slunce odhalit v zorném poli jednoho z dalekohledů kosmické sluneční observatoře SOHO. Jen s minimálním zpožděním můžeme fotografie pořízené sondou sledovat na webu. V prosinci jsme tam mohli vidět Merkur, v lednu již zmíněnou dvojici Jupiter – Saturn.

V únoru se v zorném poli koronografu sondy SOHO znovu objeví Merkur a v březnu se z opačné strany přisune Venuše. Mimochodem, současně s ní tam bude i Neptun, ten je ovšem tak slabý, že jej na snímcích sondy nenajdeme.

Tím jsme vyjmenovali všechny nepozorovatelné planety, takže na obloze nám zůstaly jen dvě. Uran a Mars. Obě planety jsou pozorovatelné v první polovině noci, byť Uran spíše jen dalekohledem. Obě jsou také po lednové konjunkci stále ještě nedaleko sebe – v souhvězdí Berana. Na simulaci ze Stellaria vidíme (stejně jako uvidíme na obloze) právě dorůstající Měsíc spolu s Uranem a Marsem večer 18. února okolo 19. hodiny. Mars a Měsíc se o několik hodin později ocitnou ve vzájemné konjunkci. Zatímco Uran v souhvězdí Berana zůstane po celý letošní rok, Mars už v březnu najdeme v sousedním Býku, z nějž je na tomto obrázku nejnápadnější jasná hvězda Aldebaran a hvězdokupa Plejády.

S autem a helikoptérou na Mars

Právě ve chvíli, kdy na obloze uvidíme scénu z předchozího obrázku, tedy 18. února 2021 večer, se bude sonda Perseverance (česky Vytrvalost) chystat na sedm minut hrůzy – tak Američané charakterizují přistání na povrchu Marsu. Atmosféra planety je totiž dost hustá na to, aby sonda, která do ní vstoupí přímo z dráhy, po které přiletěla od Země, shořela. Na druhou stranu je atmosféra Marsu příliš řídká na to, aby bylo možné měkce přistát na rozumně velkém padáku. Na závěr se tedy přistává na raketových motorech. A především je na celý ten komplikovaný manévr sonda úplně sama – díky velké vzdálenosti se veškeré informace vysílané sondou dostanou na Zemi až několik minut po všem. Jisté je, že po vstupu do atmosféry předvede sonda marťanům na obloze ukázkový bolid.

Perseverance se vydala na cestu k Marsu už 30. července 2020. Je to na první pohled „facelift“ sondy Curiosity, která na Marsu pracuje od srpna roku 2012. I tentokrát jde o šestikolový elektromobil, ovšem s vylepšeným podvozkem a pozměněnou sadou přístrojů; hmotnost stoupla na 1025 kilogramů (Curiosity měla „suchou hmotnost“ 899 kg). Součástí mise souhrnně pojmenované Mars 2020 je také malá helikoptéra Ingenuity (Vynalézavost). Ta je především technologickou zkouškou. Oficiálně je k helikoptéře přistupováno podobně jako ke dvěma cubesatům MarCO, jež doprovázely na Mars v roce 2018 sondu InSight. Tedy nepočítá se, že by byla podstatnou součástí mise, na níž by závisel některý z úkolů, jež má před sebou Perseverance. Pokud se však bude dařit, pomůže Ingenuity k hledání cílů, které má zkoumat hlavní sonda.

Především ale půjde o to, zda Ingenuity složená pod tělem hlavní sondy „přežije“ přistání na Marsu, jestli dokáže létat a autonomně pracovat na Marsu. To ale není málo. Připomeňme si, že atmosféra Marsu má při povrchu planety téměř 200krát nižší tlak, než pozemské ovzduší (600 Pa vs. 101 000 Pa). Její dvě dvoulisté vrtule umístěné nad sebou se, podobně jako u některých dronů, otáčejí vzájemně v protisměru, a to mnohem větší rychlostí, než by stačilo na Zemi.

A také je třeba zapomenout na jakoukoli zkušenost s dálkovým ovládáním dronů v pozemských podmínkách – opět musíme počítat s tím, že rádiový signál letí „jen“ rychlostí světla. A to k překonání vzdálenosti mezi Marsem a Zemí potřebuje od 3 do 21 minut (podle momentální vzdálenosti mezi planetami). V době přistání to bude 11,5 minuty. Helikoptéra se ale podle plánu má zkoušet nejdříve několik týdnů poté – zpoždění tak bude ještě větší. Chceme-li ovládat dron podle obrazu z jeho kamery, musíme počítat s tím, že obraz, který vidíme, k nám letěl stejnou dobu, jakou poletí náš povel zpět – prodleva je tedy větší než 20 minut.

Dění na pozemské obloze a na Marsu v únoru 2021

Přistání do jezera

Perseverance a Ingenuity mají dosednout do kráteru pojmenovaného Jezero. Jeho dno je poznamenáno působením vody v dávné minulosti Marsu. Sondy z oběžné dráhy zaznamenaly morfologické i mineralogické stopy po působení vody, jež mohla být v kapalném skupenství. Podle dosavadních poznatků však fyzikální podmínky na povrchu Marsu umožňovaly dlouhodobou existenci kapalné vody naposledy před více než třemi miliardami roků. Perseverance bude mimo jiné pátrat po fosilních stopách mikrobiálního života. A poprvé také bude odebírat vzorky, které uloží do kapslí, jež na vhodném místě zanechá k případnému vyzvednutí a dopravení na Zemi některou z budoucích misí k Marsu.

Ještě dříve než Perseverance dorazí k Marsu sondy z Číny a Spojených arabských emirátů. Arabská sonda al-Amal, anglicky Hope (Naděje) má dorazit na oběžnou dráhu Marsu 9. února 2021. Čínská mise Tchien-wen 1 (Nebeské otázky) pak 10. února. Ta je rozdělena na dvě hlavní části – jedna sonda se usadí na oběžné dráze a druhá se pokusí o přistání a vysazení průzkumného vozidla o hmotnosti 240 kg na povrch Marsu.

Jaro na dohled

Ať už drama na Marsu skončí jakkoli, o den později, 19. února 2021 v 19:47 SEČ, se Měsíc dostane do první čtvrti a za týden se na své pouti oblohou ocitne opět mezi jarními souhvězdími. 26. února jej večer najdeme ve Lvu poblíž hvězdy Regulus a následujícího rána, 27. února v 9:17 SEČ, Měsíc doroste do druhého letošního úplňku.

Měsíc mezi jarními hvězdami je připomínkou, že už se konečně blíží jaro. V březnu sice asi ještě za kamna (do karantény) vlezem a v dubnu tam možná stále budem, ale na oblohu se vrátí Jupiter se Saturnem, Sluníčko vystoupí nad rovník a svět bude hned zářivější. O tom zase příště.