S Gagarinem v zádech vzhůru na Měsíc

aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2021. Úplněk, který nebude super, Měsíc mezi planetami, vzpomínky na prvního kosmonauta a výzva pro ty budoucí.  

Měsíc, který nám svým střídáním fází a pohybem mezi hvězdami pomáhá odměřovat čas, se na začátku dubna vyskytuje na obloze spíš ve druhé polovině noci. Dne 4. dubna, kdy se ocitá v poslední čtvrti, se nad jihovýchodní obzor vynoří až okolo čtvrté hodiny ranní. Nutno podotknout, že to budou čtyři hodiny ráno tzv. letního času a ve skutečnosti budou teprve tři.

Měsíc mezi planetami

Na druhou stranu, Měsíc se v tu chvíli nachází v letním souhvězdí Střelce, tak se skřípěním zubů a povzbuzeni kofeinem či představou krásného letního počasí zkusme ten „letní čas“ nějak přežít.  Ta poslední čtvrt nastává 4. dubna 2021 ve 12:02 SELČ. O dva dny později se na přesvětlené ranní obloze Měsíc přiblíží k Saturnu a následujícího rána také k Jupiteru.

V novu bude Měsíc 12. dubna ve 4:30 SELČ. Na stejné datum připadá také 60. výročí letu prvního kosmonauta (o tom bude řeč o několik odstavců níže). Poté se Měsíc znovu objeví na obloze, tentokrát večer na západě. Tam v tomto letním čase zase potká zimní souhvězdí Býka a planetu Mars. 16. dubna okolo 21. hodiny SELČ uvidíme Měsíc mezi Marsem a Aldebaranem – nejjasnější hvězdou z Býka – a následujícího večera zastihneme měsíční srpek těsně u Marsu.

Superumolousaný úplněk

Ve druhé polovině dubna Měsíc dorůstá na večerní obloze, 20. dubna v 8:58 se ocitne v první čtvrti a 27. dubna v 5:32 v úplňku. Protože bude o půl dne později Měsíc nejblíže Zemi (357 373 km), bude se mluvit o superúplňku. To je umělá konstrukce zavedená astrology teprve nedávno. Právo na označení „super“ by měl úplněk dostat v případě, že je při něm Měsíc k Zemi nejblíže s maximální odchylkou 10 % od nejmenší možné vzdálenosti. Měsíc by v důsledku toho na obloze měl být větší a jasnější než za jiných úplňků.

Věc má ovšem řadu háčků. Tím největším v dubnu 2021 bude to, že kombinace nejmenší vzdálenosti Měsíce nejblíže Zemi a okamžiku úplňku nastane v době, kdy u nás bude den a Měsíc hluboko pod oborem. Po východu Měsíce nad náš obzor bude už po úplňku a Měsíc se už bude vzdalovat. Šťastnější tedy budou obyvatelé západní polokoule. Pro nás to bude superúplněk, který bych označil za „takový nějaký umolousaný“. U nás doma se tím krásným slovem označovalo něco, co nevypadalo nijak vábně, prostě taková šmudla.

Nesmíme zapomenout ani na vlastní rozměry Země. Uvedená nejmenší vzdálenost se týká geometrických středů Země a Měsíce. Pokud Měsíc v „superúplňku“ vidíme právě vycházet nad obzor, je od nás o téměř 6 400 km dále, než kdyby v tu chvíli vrcholil nad našimi hlavami. Ideální stav by tedy byl, kdyby úplněk a přízemí Měsíce nastaly okolo půlnoci našeho času. V nejbližší době u nás taková kombinace nenastává. Poněkud blíže k superúplňku než v dubnu budeme letos v květnu, ale také ve dne. V noci až v následujících letech: 14. 6. 2022, 31. 8. 2023, 17. 10. 2024.

Dění na obloze a ve vesmíru v dubnu 2021

Je zřejmé, že bulváru nic nezabrání „superúplněk“ pořádně rozmazat, ale ještě nedávno jsem čekal, že to bude letos dvakrát. A ono to bude nejméně třikrát: MACHÁČEK: Jak superúplněk osvobodil Suezský kanál.

Zatímco redaktor The Wall Street Journal (jeho český kolega varoval před možnými nepřesnostmi překladu, ale ten je v podstatě správně - mimochodem díky a respekt za Garáž a Muchomůrky na koncertech) řadí za sebe slova tak, že to vypadá jako věty, ale smysl to moc nedává, pro obyvatele mořských pobřeží to není žádná „hvězdoprava“, ale normální součást přírodních cyklů, dokonce součást předpovědí počasí. Přílivy z minulého víkendu patřily v Suezu k těm, které se dají označit jako vysoké, a to proto, že úplněk (obyčejný) nastal právě v neděli 28. března a Měsíc se ocitl v perigeu (nejblíže Zemi) 30. března. Tím je dán i ten několikadenní interval příznivých dmutí hladiny moře. Se „superúplňkem“ to nemělo co do činění. O týden později je poslední čtvrt a s ní přichází vždycky nejmenší (hluchý) příliv.

Mimochodem, s přílivem i odlivem, které vykazují největší rozdíly vždy za úplňku nebo za novu, se v námořní dopravě, rybolovu i vojenských operacích počítá úplně běžně. Hádejte: V jaké fázi byl Měsíc při zahájení operace Overlord? Abyste nemuseli hledat na Wikipedii, přidám datum: 6. června 1944.

V perigeu se tehdy Měsíc ocitl až o týden později. Důležitější byl ten úplněk, i když nebyl ani trochu super. Sakryš… teď jsem asi něco prozradil :-).

Zpátky ke Gagarinovi

Letošní výročí letu prvního člověka do vesmíru je kulaté. V pražském planetáriu se dokonce uskuteční online rekonstrukce tehdejšího letu ve věrném modelu lodi Vostok, s téměř pravým Gagarinem a jen s mírným časovým posunem – místo v šest ráno světového času bude náš Mr. Gaga startovat v šest večer času středoevropského letního. Let potrvá poctivých 106 minut, stejně jako ten Gagarinův.

Sovětský svaz tehdy, před šedesáti lety, vyhrál tu asi nejprestižnější etapu kosmických závodů. Paralelně ovšem probíhaly závody zvané studená válka. Z výčtu událostí roku 1961 převzatých z Wikipedie skutečně mrazí. Psal jsem o tom už v přehledu vesmírného dění na celý letošní rok pro server astro.cz. Obrázek o atmosféře a době, ve které „lidstvo dobylo vesmír“ si z toho každý udělá sám:

• 31. ledna – šimpanz Ham se stal prvním primátem, který byl Američany dopraven do vesmíru
• 12. dubna – první člověk ve vesmíru: Jurij Alexejevič Gagarin, uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 oblet Země
• 17. dubna – vylodění v zátoce Sviní, neúspěšná vojenská operace kubánských exulantů podporovaná CIA
• 5. května – Alan Shepard jako prvním Američan uskutečnil balistický skok do vesmíru v lodi Freedom 7
• 25. května – prezident USA John F. Kennedy vyhlásil za národní cíl dopravit do konce desetiletí člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi
• 7. srpna – kosmonaut German Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den
• 13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi
• 30. října – nad Novou zemí Sovětský svaz odpálil termonukleární nálož zvanou Car-bomba
• 1. listopadu – z mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě byly odstraněny ostatky J. V. Stalina

Přesně 20 let po prvním letu člověka do vesmíru odstartoval také první raketoplán programu Space Shuttle – Columbia. Posádku tvořili John Young a Robert Crippen. Start ve výroční den, tedy 12. 4. 1981, nebyl původně v plánu. Po technickém odkladu startu se jednalo spíš o dílo náhody.

Zpátky na Měsíc

Bez ohledu na politické pozadí úsvitu kosmického věku je dnešní kosmonautika nesmírně přínosným a užitečným oborem lidské činnosti. Teď nemluvím o kovbojských výpadech na Mars, ale o vědecké práci na oběžné dráze. A když jsme u toho, právě teď se otevřela šance novým Gagarinům a Armstrongům.

Od 31. března do 28. dubna 2021 přijímá Evropská kosmická agentura ESA přihlášky do týmu astronautů. Od roku 1976 ESA uspořádala takový výběr zatím jen třikrát. A protože Česká republika je členem ESA teprve od listopadu 2008, kdy už byl výběr astronautů v běhu a termín pro podání přihlášek uzavřen, mají letos čeští zájemci o pozici astronauta ESA první možnost se přihlásit.

Zvláštností tohoto kola výběru také projekt Parastronaut. Jde o hledání kandidáta s fyzickým hendikepem. Cílem je prozkoumat možnosti a podmínky, za nichž by mohli žít a pracovat ve vesmíru hendikepovaní lidé.

Ze zájemců, kteří podají přihlášku do 28. dubna 2021, budou během května a června vybráni kandidáti, kteří nejprve podstoupí psychologické testy. Ti úspěšní pak během příštího roku projdou ještě praktickými a psychometrickými zkouškami, lékařskými testy, a nakonec dvěma koly pohovorů. Jména nových budoucích evropských astronautů budou známa v říjnu 2022. Mohou počítat s tím, že jejich mise tentokrát povedou i na Měsíc. A Češi nejsou bez šance.