Poslední chvíle sondy Cassini - fotoblog

Přesně bez jednoho měsíce 20 let práce ve vesmíru, 13 let na oběžné dráze okolo Saturnu. Sonda Cassini dnes završila svou misi. Okamžiky napětí, sentimentu i hrdosti v obrazech.  

Dvacet let mi pravidelně chodily e-maily shrnující práci sondy Cassini za předchozí týden. Většina jich už dávno zanikla spolu s několika generacemi počítačů, na kterých jsem měl poštovní schránku. Je jasné, že příští týden přijde poslední. Můj podíl na práci sondy Cassini je absolutně nulový. Jen jsem se v roce 2006 dopustil vytvoření české verze komentáře krátkého videa o přistání modulu Huygens na povrchu Měsíce Titanu, kteréžto veledílo zmizelo v útrobách serverů ESA, takže dnes už nejde ani vygooglit, a několika popularizačních přednášek či článků v tisku. Ale dvacet let (jednostranné) korespondence zakládá docela slušný platonický vztah. A tak jsem si nemohl nechat poslední okamžiky sondy ujít, byť "pouze" prostřednictvím televizního vysílání NASA TV. Tento článek je "fotoblogem" v uvozovkách. Obrázky bez výjimky pocházejí z živého vysílání NASA během poslední hodiny života sondy Cassini.

Cassini - poslední okamžiky

Několik úvodních obrázků nám představí situaci, v níž se sonda ocitla asi hodinu před zánikem v atmosféře Saturnu. Ve skutečnosti už měla všechno za sebou, protože signál od Saturnu letěl k Zemi 83 minut. Pokud to není výslovně uvedeno, vztahují se komentáře k času, v němž dorazil signál k anténám soustavy DSN (Deep Space Network) v Canbeře. Žádné snímky pořízené sondou při vstupu do atmosféry planety nečekejme - tak velký objem dat by se nestihl přenášet na Zemi. Hmotový spektrometr měří chemické složení, pracuje také magnetometr a samotný rádiový signál představuje cenná vědecká data.

Rychlost sondy během přibližování k Saturnu strmě roste. Mimochodem, k zániku sondy dojde v místě, kde je hustota plynu podobná, jako na oběžné dráze okolo Země ve výšce, kde se pohybuje Mezinárodní vesmírná stanice. Podstatný rozdíl je v rychlosti - sedm minut před střetem s atmosférou překračuje rychlost sondy Cassini 120 tisíc kilometrů za hodinu. V okamžiku střetu s atmosférou bude rychlost sondy vůči Saturnu ještě o několik tisíc kilometrů za hodinu vyšší. Molekuly plynu narážejí na sondu s 20x větší kinetickou energií, než molekuly zbytků zemské atmosféry na stanici, která se okolo Země pohybuje rychlostí pouhých 28,5 tisíce kilometrů za hodinu.

V řídicím středisku panuje napětí, vedoucí vědeckých týmů, technici a navigátoři poskytují pro NASA TV rozhovory:

Dvě a půl minuty před očekávaným zánikem sonda dosahuje rychlosti 123 tisíc kilometrů za hodinu a napětí v řídicím středisku už nelze ani krájet - tak ostrý nástroj, aby to šlo, neexistuje:

Podle očekávání začal rádiový signál slábnout nejdříve v pásmu X, poté se ztratil i v pásmu S. Sonda Cassini vydržela vysílat o třicet sekund déle, než se předpokládalo - po celých 20 let práce, až do své poslední sekundy, byla vždycky lepší, než se čekalo:

V řídicím středisku nastala doslova minuta ticha. Ta necelá minuta měla uplynout mezi okamžikem ztráty rádiového spojení a definitivní dezintegrací sondy. Poté Earl Maize, manažer programu Cassini v JPL, pronesl připravenou závěrečnou řeč a objal se s Julií Websterovou, která řídila operace sondy u Saturnu.

Díky, Cassini!