Pepík, Kolumbus a Merkur na scéně

aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2020. V květnu se z oblohy rychle vytratí Venuše a na vzácnou chvíli se objeví Merkur. K němu míří dvojice kosmických sond, kterou planetární obrana krátce považovala za nový asteroid.

Dění na obloze a ve vesmíru v květnu 2020

Měsíc je na začátku května na obloze téměř po celou noc. Usilovně dorůstá do úplňku, který nastává 7. května ve 12:45 SELČ. Letos na jaře vycházejí úplňky pozoruhodně blízko místa, v němž je Měsíc nejblíže Zemi. Tentokrát se v tzv. přízemí Měsíc ocitá 6. května okolo 5. hodiny ranní – tehdy budou geometrické středy Měsíce a Země vzdáleny 359 665 kilometrů. Protože to bude více než den před úplňkem, a protože Měsíc tentokrát nebude zase tak blízko, jako byl například při velikonočním úplňku v dubnu, nebude na obloze žádný superměsíc, ale hodně jasný úplněk to bude.

Povinná zastávka u planet

Než Měsíc vyklidí pole, má před sebou letos již tradiční setkání s planetami. Zatímco v březnu a dubnu bylo u Jupiteru a Saturnu napsáno, že jsou vidět ráno. Díky nezadržitelnému úprku Země kolem Slunce se situace dvou největších planet velmi vylepšila. Obě se začátkem května vynořují nad jihovýchodním obzorem krátce po druhé hodině ráno a koncem měsíce už půl hodiny po půlnoci. Za rozbřesku pak budou nad jihem.

Právě k Jupiteru a Saturnu se Měsíc přiblíží 12. května. My budeme moci seskupení Měsíce, Jupiteru, Saturnu a také Marsu pozorovat od 12. do 15. května. Měsíc přitom také docouvá do poslední čtvrti, která nastává 14. května v 16:02.

V novu se Měsíc ocitne 22. května v 19:38 a na konci měsíce, 30. května v 5:29 SELČ, zastihneme ještě dorůstající Měsíc v první čtvrti na večerní obloze. Mezi tím se Měsíc stihne potkat se dvěma planetami, k nimž právě letí kosmické sondy.

Pepík Kolumbus brázdí vesmírem

V pátek 13. dubna, byl publikován pozoruhodný elektronický cirkulář Centra pro planetky, v němž se skvěly parametry dráhy a údaje o pozorování nově objeveného asteroidu 2020 GL2. Ve skutečnosti to byla omylem objevená dvojsonda BepiColombo. Pozoruhodné je, že už řadu dní před tím zveřejňovala Evropská kosmická agentura na webu selfie, která BepiColombo cestou pořizuje. Samozřejmě se Zemí v pozadí. Teleskopy celoplanetární obrany proti asteroidům prostě fungují perfektně a nic jim neunikne. Ostatně ještě 13. dubna večer astronomové na omyl přišli. Žádný zbytečný poplach ani nenastal. Rozhodně to není první případ, kdy byla kosmická sonda využívající gravitační asistenci Země k urychlení a nasměrování k dalšímu cíli zaměněna za nebezpečný asteroid.

BepiColombo jsou dvě budoucí umělé družice Merkuru a celá mise je společným projektem Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské kosmické agentury (JAXA). ESA vyslala k Merkuru 1200 kg vážící sondu Mercury Planetary Orbiter (MPO) a Japonci přidali malý satelit Mercury Magnetometric Orbiter (MMO) o hmotnosti 255 kg. K Merkuru je pomocí složitých manévrů dopraví modul, který má samozřejmě také svoji zkratku: Mercury Transfer Module (MTM).

Mise BepiColombo začala startem ze Země 20. října 2018. Dvojici sond čeká hotová anabáze, při níž doslova brázdí vesmírným prostorem a křižuje od planety k planetě.

Slavný mořeplavec, janovský rodák Cristoforo Colombo, s tím ovšem nemá nic společného. Mise k Merkuru byla pojmenována na počest Giuseppa Colomba, řečeného Bepi (po našem Pepík), italského vědce, který počátkem sedmdesátých let vypočítal, jak pomocí gravitační síly Venuše nasměrovat sondu k Merkuru a jak poté využít gravitace samotného Merkuru k navedení sondy na takovou dráhu, která ji k planetě přivede zpět. Cesta k Merkuru totiž vůbec není jednoduchou záležitostí – musí se dávat setsakramentský pozor, aby sondu neukradlo svou gravitací Slunce. Podle Bepiho výpočtů pak byla naplánována cesta první sondy k Merkuru. Mariner 10 startoval v roce 1974 a po průletu okolo Venuše se ještě třikrát přiblížil k Merkuru. Do ještě docela nedávné doby byly fotografie pořízené Marinerem 10 jedinými snímky povrchu Merkuru, které jsme měli k dispozici.

Na oběžné dráze Merkuru zakotví obě sondy mise BepiColombo až 5. prosince 2025.  Po sedmileté anabázi. Při ní po letošním průletu okolo Země ještě dvakrát využije asistenci Venuše a šestkrát proletí okolo Merkuru.

My se na cíl jejich cesty můžeme podívat právě nyní. Přesněji řečeno na konci května, kdy bude Merkur krátce pozorovatelný nad severozápadním obzorem. A to ve společnosti Venuše.

Venuši jsme sledovali od začátku roku jako úžasnou a nepřehlédnutelnou Večernici. Její přítomnost na večerní obloze však v květnu končí. Venuše ale rychle proletí mezi Zemí a Sluncem a už koncem června se stane Jitřenkou. S Merkurem to máme složitější. Planeta je tak blízko ke Slunci, že je nejen obtížné k ní navést kosmickou sondu, ale je krajně obtížné Merkur ze Země vůbec pozorovat. Najdeme-li v červáncích nízko na obloze Venuši, můžeme v její blízkosti vyhledat i Merkur. 22. května budou planety v nejmenší vzájemné úhlové vzdálenosti, 24. května se k nim přidá tenoučký srpek Měsíce.