Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Padající hvězdy a zářící planety

Na poslední chvíli uveďme na pravou míru několik omylů, které se týkají dnešních Perseid. Oblohu zdobí také planety… To je topocentrický pohled na vesmír v srpnu 2021.

Slzy svatého Vavřince, jak říkali Perseidám naši předkové, letos dosahují nejvyšší četnosti před půlnocí 12. srpna. Nejvíce jich ale uvidíme až ráno 13. srpna, řekněme od půlnoci do páté hodiny ranní. Tento paradox je jen zdánlivý a v následujících odstavcích si jej vysvětlíme:

Perseidy jsou meteory, tedy světelné jevy vyvolané průletem prachových zrnek, jež podél své eliptické dráhy trousí kometa 109P/Swift-Tuttle. V době maxima zdánlivě vylétají z místa, které se nachází v souhvězdí Persea, odtud jejich název. A protože jich vylétá z jednoho místa opravdu hodně, označují astronomové tuto nebeskou podívanou jako meteorický roj.

12. až 13. 8. 2021 - maximum roje Perseid. Fotografie zachycuje jasný meteor z roje Perseid promítající se nám do souhvězdí Vozky. Vlevo dole je hvězdokupa Plejády, uprostřed souhvězdí Persea a vpravo nahoře typické W - Kasiopeia.

Maximum meteorického roje určujeme podle toho, kdy dosáhne nejvyšší hodnoty tzv. zenitová hodinová frekvence (z anglické verze názvu této veličiny plyne zkratka ZHR). To je teoretický parametr, který astronomům umožňuje mezi sebou porovnávat vydatnost jednotlivých meteorických rojů. Je to samozřejmě počet meteorů, které se objeví za jednu hodinu. V případě Perseid letos předpovědi ZHR kolísají mezi 120 a 150 meteory za hodinu.

Ale pozor! To číslo neříká, že tolik meteorů opravdu uvidíme. Naopak s jistotou můžeme říci, že jich tolik v žádném případě neuvidíme. Oněch, řekněme, 150 meteorů za hodinu znamená, že bychom jich tolik mohli pozorovat v případě, že radiant, tedy místo, z nějž zdánlivě vylétají, budeme mít v zenitu, přímo nad hlavou. Kromě toho bychom museli mít úplně dokonale jasno, čistý a suchý vzduch a být na místě bez světelného znečištění. A v neposlední řadě bychom svýma očima museli být schopni přehlédnout celou oblohu najednou.

150 = 20, když se zadaří…

Z takto teoreticky zkonstruovaného čísla se k reálnému počtu dostaneme postupným násobením, a to několika čísly menšími než jedna. Začněme schopnostmi našeho zraku. Zorné pole, které obsáhneme, bude tak jedna třetina oblohy, když budeme optimisty. Spíše to bude čtvrtina, takže zaokrouhleme tento faktor na 0,3 (1 = celá obloha). Počet meteorů se nám tedy hned scvrkne na 150 x 0,3 = 45.

V okamžiku, kdy je maximum, u nás není Perseus přímo nad hlavou. Ba naopak, právě vychází. Takže polovina té parády se odehraje pod obzorem. Do rána postupně Perseus stoupá nad obzor, takže se situace zlepšuje, a my zachováme optimistickou náladu a vynásobíme ZHR ještě faktorem 0,6 (více než půl oblohy). Najednou máme 150 x 0,3 x 0,6 = 27.

Zbývá poslední, nejméně vyzpytatelný, faktor, a to je „kvalita tmy“. Letošní maximum Perseid připadá na mimořádně příznivé období, kdy Měsíc po novu (8. srpna 2021 v 15:50 SELČ) dorůstá do první čtvrti, která nastane 15. srpna v 17:19. To znamená, že je na obloze večer, před půlnocí zapadá a neruší svým světlem pozorování meteorů. Zůstává ale ještě vliv světelného znečistění od umělých zdrojů osvětlení a nejistý stav oblačnosti či vlhkosti vzduchu – to vše způsobuje, že slabé meteory na světlém pozadí přehlédneme. Buďme velkými optimisty: unikne nám jen 20 % Perseid. Musíme tedy ještě násobit faktorem 0,8: Počet meteorů, které máme šanci uvidět během jedné hodiny, je kvalifikovaným odhadem 150 x 0,3 x 0,6 x 0,8 = 21,6. Protože jsme spekulovali s opravdu maximálními čísly, dovolil bych si ten optimismus zmírnit na 20 meteorů za hodinu, když se opravdu zadaří.

Desítky splněných přání

I to je však lákavá nabídka. Podle lidové tradice, když padá hvězda, splní nám přání. Dvacet splněných přání za hodinu není málo! Když už jsme u těch lidových označení, pak slzami svatého Vavřince jsou Perseidy zvány proto, že naši předkové už ve starověku zaznamenali, že po svátku Vavřince, jenž zemřel krutou mučednickou smrtí, se na obloze objevuje spousta „padajících hvězd“. Meteorům se česky lidově také říká létavice, někdy povětroně, ale toto označení patří také meteoritům.

10. 8. má svátek svatý Vavřinec, světěc, jenž zemřel mučednickou smrtí, a jehož slzy podle lidové tradice pozorujeme jako "padající hvězdy". Dřevěná plastika stojí ve slovenských Hrabušicích.

Několik dalších omylů uvedených na pravou míru

Perseidy jsou meteory, nikoli meteority, jak se dnes často uvádí. Názvosloví je vytvořeno takto: prachová zrnka zanechaná na dráze okolo Slunce kometou se nazývají meteoroidy. Ty samozřejmě nevidíme. V okamžiku, kdy se tyto částečky střetnou se zemským ovzduším, způsobí světelný jev zvaný meteor. Kdyby se jednalo o větší kámen, jeho části přežijí průlet atmosférou a dopadnou na zemský povrch. Těmto „kamenům spadlým z nebe“ říkáme meteority. Perseidy nemají šanci se stát meteority, jsou většinou menší než zrnka písku a vypaří se ve výškách okolo 100 km nad zemí.

Dalším omylem je představa, že světelný záblesk je hořící zrnko prachu. Ve skutečnosti k hoření zřejmě dochází, ale světlo, které pozorujeme, vydává vzduch. Elektrony v atomech tvořících vzduch jsou nárazem prachových zrnek vybuzeny – ocitají se na vyšších energetických hladinách, a když se atomy poté „vzpamatovávají“ a elektrony klesají do svých původních hladin, vydávají energii ve formě světelného záření. Plamen od hořícího zrnka prachu ve výšce 100 km nad zemí bychom neměli šanci vidět. Záření vzduchu je ale mnohem intenzivnější. Odpovídá kinetické energii zrnka prachu, jež je vyvolalo. A tato energie je přes malou hmotnost zrnek obrovská – zrnka totiž vlétají do vzduchu rychlostí okolo 60 kilometrů za sekundu.

A poslední omyl se týká češtiny. Perseidy, stejně jako létavice či padající hvězdy ostatních rojů, jsou ženského rodu. Pozorujeme tedy meteorický roj Perseid, nikoli Perseidů.

Dění na obloze v srpnu 2021

Paradox není paradoxem

Vysvětlení zmíněného paradoxu, který má spočívat v tom, že maximum roje nastává před půlnocí a nejvíce meteorů uvidíme až nad ránem, už čtenář z předchozích odstavců jistě pochopil: čím výš je Perseus nad obzorem, tím více meteorů proletí na naší obloze, a ne pod obzorem. Hodnota druhého faktoru (použili jsme 0,6), jíž jsme násobili ZHR, tedy k ránu stoupá a máme více možností meteor zahlédnout. Kromě toho, jak se Země otáčí, jde naše polokoule po půlnoci Perseidám „naproti“.

Užitečné rady ohledně Perseid najdete také v článku kolegy Martina Gembece na astro.cz.

Planety po celou noc a nejblíže Zemi

Na večerní obloze se po západu Slunce krátce nachází Venuše jako Večernice. Trochu se ztrácí v červáncích a lepší podmínky na její spatření přijdou na podzim. Po celou noc jsou teď ale vidět planety Saturn a Jupiter. Obě se nacházejí v opozici se Sluncem, tedy naproti naší denní hvězdě. Díky prostorovému uspořádání planet jsou také oba „opozičníci“ nejblíže Zemi. Saturn byl v opozici a nejblíže Zemi 2. srpna (1 miliardu a 337 milionů kilometrů), Jupiter se nejblíže Zemi a v opozici ocitne 20. srpna (600 milionů kilometrů).

Na obou planetách je teď díky jejich rativní blízkosti dalekohledem vidět nejvíce detailů. A Jupiter je kromě toho nápadně jasný – to nejjasnější, co na noční obloze vypadá jako hvězda, je ve skutečnosti právě Jupiter. Saturn se nachází západně (vpravo) od Jupiteru.

20. až 22. 8. 2021 - Měsíc v úplňku u Jupiteru a Saturnu.

Od 20. do 22. srpna bude okolo obou planet procházet Měsíc, který se 22. srpna ve 14:01 ocitne v úplňku (což je vlastně také opozice se Sluncem). Do konce srpna pak Měsíc ještě stihne docouvat do poslední čtvrti – ta nastane 30. srpna v 9:13 SELČ.

Autor: Jan Veselý | čtvrtek 12.8.2021 15:15 | karma článku: 16,15 | přečteno: 531x
  • Další články autora

Jan Veselý

Její zářivá jasnost Jitřenka

Planety viditelné očima opustily večerní oblohu a postupně se stěhují na tu ranní, kde se seskupují okolo Venuše, aby na jaře zahrály několik představení pro ranní ptáčata. To je topocentrický pohled na vesmír v březnu 2022.

9.3.2022 v 9:30 | Karma: 11,05 | Přečteno: 342x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Nejmenší z trpaslíků mezi Kuřátky a první Američan

Saturn je nepozorovatelný, ale ostatní planety jsou vidět ráno a Venuše dosáhne nejvyšší jasnosti. Amerika bude slavit 60. výročí svého prvního astronauta na oběžné dráze. To je Topocentrický pohled na vesmír v únoru 2022.

9.2.2022 v 19:00 | Karma: 10,82 | Přečteno: 217x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Krátká epizoda s Merkurem a nekončící Vánoce s Webbem

Webbův teleskop je konečně vesmírný a oblohou se mihnou všechny planety pozorovatelné očima. Vidět jsou Jupiter a Mars, objeví se Venuše, zmizí Saturn, Merkur se objeví i zmizí. To je topocentrický pohled na vesmír v lednu 2022.

7.1.2022 v 19:00 | Karma: 12,57 | Přečteno: 256x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Největší astronomické Vánoce

Planety hřadují na večerní obloze, Webbův teleskop je natankován palivem, vánoční kometární chiméra je na scéně a vrací se letní souhvězdí. To je topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2021.

9.12.2021 v 22:22 | Karma: 15,95 | Přečteno: 315x | Diskuse| Věda

Jan Veselý

Trpaslík číslo 1

Na listopadové obloze uvidíme Měsíc na tradiční cestě mez planetami a od fáze k fázi. V souhvězdí Býka můžeme zkusit najít Ceres – první „bývalou planetu“ Sluneční soustavy. To je Topocentrický pohled na vesmír v listopadu 2021.

31.10.2021 v 18:00 | Karma: 10,63 | Přečteno: 241x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Slunečno vydrží až do poloviny týdne, tropické teploty padnou v pátek

24. června 2024  6:25

V pondělí a v úterý bude slunečno, odpoledne může přechodně přibývat mraků, srážky se ale Česku...

Vyzývám Čínu, aby uznala realitu. Prezident Tchaj-wanu navrhuje jednání

24. června 2024  6:16

Podle tchajwanského prezidenta Williama Laje Čína nemá právo postihovat obyvatele ostrova nebo...

Žhářství, agrese, vyhrožování rodině. Úředníci se bojí, lidé na ně útočí

24. června 2024

Premium Mají dohlížet na to, aby děti vyrůstaly v co nejbezpečnějším a nejlaskavějším prostředí,...

USA zaspaly. Čínská přístavní strategie funguje, přebírá si přístav v Peru

24. června 2024

Premium Klidné jihoamerické městečko se za čínské peníze brzy promění v obří přístav, který změní...

  • Počet článků 71
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 598x
Zabývám se popularizací astronomie a příbuzných věd v instituci zvané Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, takže jsem vlastně učitel bez povinnosti zkoušet, známkovat a udržovat kázeň. Učím fyziku na gymnáziu, kde čelím všem těm povinnostem, od nichž jsem na hvězdárně osvobozen. Kromě fyzikálního pohledu na svět mě zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), objevování soudobé hudby (tzv. vážné), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.