Nejdůležitější úplněk v roce si zaslouží potlesk

aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2020. Noční oblohu teď válcují dvě nejjasnější tělesa – Měsíc a Venuše. Venuše je nejjasnější a nadcházející měsíční úplněk bude mimořádný hned ze dvou důvodů.

Začátkem dubna je Venuše na obloze vidět večer, je tedy Večernicí. Už v minulém topocentrickém pohledu na vesmír jsem ji nazval Supervenuší, protože je teď opravdu mimořádně jasná a je na večerní obloze viditelná po nejdelší dobu. Koncem března byla úhlově nejdále od Slunce a teď už se k němu zase vrací. Avšak na konci tohoto měsíce, konkrétně 27. dubna, dosáhne Venuše nejvyšší jasnosti. Výsledkem kombinace těchto faktorů je, že právě teď na začátku dubna je Venuše nejvíce super. Kromě toho prošla 3. dubna hvězdokupou Plejády. Místo obvyklé počítačové simulace teď nabízím záběr z opravdové přírody:

Superblízko

Měsíc byl hned 1. dubna v první čtvrti (ve 12:21 SELČ) a během prvního dubnového týdne se blíží do úplňku. Ten nastane 8. dubna ve 4:34 SELČ. Současně se ale Měsíc blíží i v prostoru – jeho eliptická dráha jej přivede 7. dubna po 20. hodině SELČ k Zemi na vzdálenost necelých 357 tisíc kilometrů. A protože se to stane jen přibližně osm hodin před úplňkem, bude tentokrát Měsíc velmi velký a velmi jasný. Říkává se tomu superúplněk.

To sousloví mimořádně velký znamená, že si toho ani nevšimneme, protože nikdy neuvidíme měsíční úplněk v přízemí (nejblíž k nám) a odzemí současně. Na simulaci ze Stellaria vypadá rozdíl ve velikosti měsíčního kotouče docela impozantně – vlevo je polovina letošního dubnového úplňku, vpravo pak polovina toho říjnového. Avšak právě proto, že tyto dvě situace od sebe dělí zpravidla půl roku, nemáme na skutečné obloze s čím velikost měsíčního kotouče porovnat. Na obrázku je poznat ještě jedna věc: některé povrchové útvary jsou na Měsíci dvakrát. To je způsobeno „kolébáním“ Měsíce na obloze, odborně zvaným librace. V každém okamžiku samozřejmě ze Země vidíme jen přesně polovinu povrchu Měsíce, ale díky libraci můžeme postupně zaznamenat až 59 % měsíčního povrchu – podrobně to popsal kolega Miloš Podařil z Jihlavské astronomické společnosti – tedy i pojem přivrácená strana Měsíce je složitější, než by se na první pohled zdálo.

Pokud jde o jas Měsíce, o tom, jak moc bude úplněk super nebo nesuper, rozhoduje několik dalších faktorů, takže i tahle věc je složitější. Zabývali jsme se tím už v březnu.

Dění ve vesmíru v dubnu 2020

Potlesk pro Měsíc

Dubnový úplněk si mimořádnou pozornost zaslouží nejen proto, že bude super-, ale hlavně proto, že je velikonoční. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a jejich datum se určuje astronomicky. Už od prvního níkajského koncilu, tedy od roku 325, platí pravidlo, že první neděle po prvním jarním úplňku je nedělí velikonoční.

Vlastně je to ten nejdůležitější úplněk v roce. Vždyť právě kvůli určování termínu velikonočního úplňku byl zaveden gregoriánský kalendář (o tom jsem psal před rokem), a právě kvůli tomu také vznikl nepřekonatelný rozkol mezi pravoslavnou a katolickou (pro zjednodušení) větví křesťanství. Když tedy letos pandemie nedovolí křesťanům se hromadit v chrámech a ostatním provádět pohanské rituály, co takhle zorganizovat rituál nový? Jako téma tleskání na balkonech a v otevřených oknech navrhuji 7. dubna ve 21 hodin zatleskat Měsíci blížícímu se k Zemi a do velikonočního úplňku. Jdete do toho se mnou?

Ranní trojice

Tři planety na ranní obloze nad jihovýchodním obzorem, které byly minulý měsíc v nejsevřenější konfiguraci, se během dubna viditelně rozprchnou. Mezi 14. a 16. dubnem, se k nim dostane ještě Měsíc v poslední čtvrti – ta nastává 15. dubna v 0:56 SELČ.

Měsíc se pak ještě 23. dubna ve 4:25 SELČ ocitne v novu, a ještě do konce dubna se stihne vrátit na večerní oblohu do souhvězdí Býka a k Venuši a podruhé dorůst do první čtvrti (30. dubna ve 22:38).

Vytrvalost a houževnatost

O všech třech planetách, které se teď ráno poněkud krčí u obzoru a „ve stínu“ Venuše s Měsícem, letos ještě hodně uslyšíme. Nejdříve určitě o Marsu. Během března se vyjasnilo, že evropská sonda Rosalind Franklin k Rudé planetě letos nezamíří. SARS-CoV-2 vystavil cestování odborníků a techniků mezi evropskými státy a tím i dalším přípravám sondy nemilosrdnou stopku, nestihlo by se to. Start byl tedy odložen na rok 2022. (V závorce si ovšem dovolím napsat, že to byla stopka možná milosrdná, protože přípravy byly tak hektické, a měly tak viditelné zpoždění, že by se muselo buď přejít na modlení nebo pro případnou stopku hledat jiné, méně pohodlné vysvětlení.)

Zato americká mise Mars 2020 pokračuje podle plánu. Rover, který má startovat letos v červenci a přistát na Marsu v únoru roku 2021, dostal na začátku března jméno: Perseverance, což znamená houževnatost nebo vytrvalost. Mezi jmény, která navrhli američtí školáci, právě tohle zaujalo porotu nejvíce. A kromě toho se vypáleno laserem fontem NASA na sondě moc pěkně vyjímá.

Vytrvalost a houževnatost teď budeme potřebovat všichni. A nejen na Marsu.