Dubnové létavice, lyrické Lyridy

aneb Topocentrický pohled na vesmír v dubnu 2019. Planety v dubnu vyklízejí pozice, ale zato budou padat hvězdy. Lyridy řadí astronomové mezi deset nejatraktivnějších meteorických rojů.

Zatímco počátkem března jsme mohli během jediné noci zahlédnout všech pět planet pozorovatelných očima a s pomocí dalekohledu ještě navíc Uran, v dubnu zůstává na večerní obloze osamělý a vzdálený Mars. Planeta, která byla v létě loňského roku pouhých 57 milionů kilometrů od Země, je teď vzdálená více než 300 milionů kilometrů a bude hůř. Na konci srpna letošního roku bude dokonce ve vzdálenosti přes 400 milionů kilometrů. Podstatné je, že Mars na obloze zaniká mezi hvězdami a tentokrát mu nepomůže ani rudá barva – nedaleko je Aldebaran, hvězda s podobně červeným odstínem světla, a hlavně momentálně mnohem jasnější. Protože se Mars nachází v souhvězdí Býka, dělá mu kromě Aldebaranu společnost ještě dvojice hvězdokup – Hyády, které tvoří hlavu Býka, a Plejády (Kuřátka).

Měsíc a planety

Záhy se na pár dní k Marsu přidá srpek dorůstajícího Měsíce, který je 5. dubna v 10:50 SELČ v novu a v následujících dnech se objeví na večerní obloze.

První čtvrt pak nastává 12. dubna ve 21:05 SELČ a úplněk 19. dubna ve 13:12 SELČ. To je rozhodující úplněk pro letošní Velikonoce. Je sice už druhým úplňkem letošního jara, ale podle složitých pravidel pro stanovení Velikonoční neděle je právě toto první jarní úplněk, a tudíž je následující neděle 21. dubna 2019 Velikonoční. Poslední čtvrt Měsíce nastane 27. dubna v 0:18 SELČ (to znamená, že v normálním, středoevropském čase by to bylo 26. dubna ve 23:18).

Mezi úplňkem a poslední čtvrtí se Měsíc přiblíží k Jupiteru a Saturnu. Spolu s Jupiterem a hvězdou Antares ze souhvězdí Štíra uvidíme Měsíc 22. a 23. dubna, vždy ve druhé polovině noci. U Saturnu jej pak budeme moci pozorovat 25. a 26. dubna. Takže nakonec to s planetami není v dubnu tak úplně špatné.

Nenápadné Lyridy jsou nej

Mezi úplňkem a poslední čtvrtí také vyvrcholí aktivita meteorického roje Lyrid. Jejich sláva podstatně zaostává za srpnovými Perseidami nebo například listopadovými Leonidami, ale astronomové řadí Lyridy mezi deset nejatraktivnějších rojů. Ve druhé polovině noci z 22. na 23. duben by se mohlo objevit až 18 meteorů za hodinu. To samo o sobě není mnoho, například Perseidy svou četností občas překračují 100 meteorů za hodinu, ale na druhou stranu, Lyridy jsou oblíbené hlavně proto, že se mezi nimi čas od času vyskytnou mimořádně jasné meteory – tzv. bolidy. Následující obrázek jasné Lyridy pochází z článku Karla Halíře na serveru astro.cz, jeho původním zdrojem (prazdrojem) je server space.com:

V době nejvyšší aktivity, okolo druhé hodiny ranní (SELČ), je souhvězdí Lyry, z nějž „padající hvězdy“ zdánlivě vylétají, vysoko nad našimi hlavami. Skutečnost, že Měsíc bude právě mezi úplňkem a poslední čtvrtí, je pro pozorování meteorů nepříznivá. Měsíc je v tu dobu velmi jasný a v jeho rozptýleném světle zanikají slabší meteory. Právě proto je výhodou, že některé Lyridy jsou hodně jasné.

Meteory, neboli „padající hvězdy“ či „létavice“, jsou světelné úkazy v atmosféře vyvolané průletem drobných prachových zrníček, meteoroidů. Prach se s naším ovzduším střetává rychlostí desítek kilometrů za sekundu (za sekundu, nikoli za hodinu). Svou kinetickou energii předávají prachové částečky atomům plynů tvořících atmosféru. Ty se pak z vybuzeného (excitovaného, ale i ionizovaného) stavu vracejí k normálu tím, že energii vydávají jako fotony. Do série se slovy meteoroid a meteor patří ještě meteorit – to je kámen, který průlet atmosférou přežil a my jej můžeme na zemi najít. Většina meteoroidů se ale v atmosféře vypaří.

Pokud pozorujeme více meteorů, které zdánlivě vylétají ze stejného místa na obloze, hovoříme o roji. Za většinou rojů stojí komety, jež jsou zdrojem prachu, který se rozptyluje podél jejich oběžných drah. Pokud naše Země oběžnou dráhu některé z komet kříží, pozorujeme pak pravidelně jednou za rok meteorický roj. Mateřskou kometou Lyrid je C/1861 G1 (Thatcher), která byla objevena v dubnu 1861 (což se dá odvodit z jejího kódového označení).

Dění na obloze v dubnu 2019

Jak se pozná, že zdrojem Lyrid je právě kometa C/1861 G1? Astronomové z pozorování mnoha meteorů vypočítají, po jaké dráze se pohybují meteoroidy, jež ony romantické záblesky na obloze způsobují. A když se tato dráha shoduje s drahou některé z komet, máme prakticky jistotu, že jsme našli tu, ze které prachová zrnka pocházejí.

Zatímco jejich mateřskou kometu jsme vzhledem k její oběžné době 415,5 roku pozorovali jen jednou, meteory roje Lyrid pozorují lidé už dávno. Je to vlastně jeden z nejstarších známých rojů. Sledovali jej už v roce 687 před naším letopočtem čínští hvězdáři. Ve starověku sice neznali přesnou podstatu pozorovaného jevu, ale existenci roje zaznamenali spolehlivě.

Až tedy uvidíte koncem dubna padat hvězdu, něco si přejte. Určitě se vám to splní. Nápověda pro mladé muže: přidejte k Lyridám něco málo lyriky a máte naprostou jistotu ;-). Tato jistota je stará více než 2700 roků.