Jak mi bylo líto malé Terezky
V dětském domově není každý den stejný. Máte před sebou kopu dětí, o které se rodiče nemohli, nechtěli či nedovedli postarat. Děti se také podle toho, co v životě zažily, chovají k okolnímu světu, často pak i k sobě samotným. Chyba však není v samotných dětech, ale v systému.
Zažil jsem případ, kdy jsme upozornili na rodinu, kdy na dítěti byla páchána velmi nepěkná trestná činnost. Učinili jsme oznámení na orgány, které by tuto situaci měly řešit – rodičům byla ovšem dána další šance (podotýkám, že už asi dvaatřicátá). Situace se v rodině nezlepšila, rodina dál žije svůj šťastný „dávkový“ život v jedna plus nic v počtu asi patnácti lidí. A nic se neděje.
Část společnosti je utvořena tak, že na lidi z ústavní výchovy a jejich organizace kouká jako na obyvatele „Mordoru“. Nejsme pěstouni, ale ten zlý děcák. Podotýkám, že na ty, kteří se vrhli na dráhu profesionálních pěstounů a dělají svou práci dobře, pohlížím velice pozitivně. Jejich činnost, pokud je dělána nezištně a pro blaho dítěte, je velmi chvályhodná, ovšem péči o děti to nespasí.
Pokud se stane zázrak a dítě je nakonec po všech zásazích „nestátních ziskovek“ skutečně z patologické rodiny odebráno, bývá hledána pomoc jinde, většinou u rodiny. Hledají se tety, strejdové, bratři, sestry či pěstouni. Pokud se nezadaří, hledají se další pěstouni. Při druhém či třetím umístění se u dítěte boří víra ve stabilní rodinu. V období dospívání, zažili jsme takové případy, se pěstouni někdy nedokáží s dítětem „domluvit“. Takto „rozlítané“ dítě pak přichází do dětského domova. Přichází v období, které je nejsložitější. Má za sebou několik neúspěšných pěstounských pokusů, často i kariéru patologického chování. Takto se projevuje i ve školách, na veřejnosti. A kdo za to v očích veřejnosti může? Nikoliv dětský domov, což slýcháváme, ale právě nedokonalý sociální systém.
Jakákoliv péče, která nahrazuje stabilní rodinu, není ideální. Ale bourat páteřní systém dětských domovů, který (sice s chybami) funguje a nahrazovat jej něčím, co budeme zkoušet, považuji za nestabilní řešení. Zaměřme se na to, aby se pracovalo s rodinou. Udělejme maximum pro to, aby se děti do jakéhokoliv ústavu nedostávaly. Neustále jen hasíme požár, ale neřešíme, aby rodiny fungovaly. Systém nárokových dávek to nespasí.
Před krátkým časem jsem se účastnil jedné akce pro rodiče v místní mateřské školce. Plácek pod pódiem zahrady byl nacpaný rodiči k prasknutí. Za pódiem se chystaly děti na své představení. Připletla se ke mně malá dívenka, říkejme jí Terezka, z našeho dětského domova. Podívala se na mne uplakanýma očima a zeptala se mě naprosto čistě a z hloubky své prosté dětské duše: „…pane řediteli, kde je moje maminka? Kde jsou moji rodiče?“
Dělám tuto branži dlouho, ale jsou situace, kdy vám jednoduše dojdou slova…, prostě nevíte, co na to říct. Možná by mi ti chytrolíni od zeleného stolu poradili. Ale pomoct postavit Terezčinu rodinu na nohy, by asi v tomto případě dávalo větší smysl.
Váš Honza
Jan Vavřík
Jak jsem boural plot aneb Tohle doma nezkoušejte!
Pro svou ženu udělám cokoliv..., teda skoro cokoliv. A tak jsem po jednom z víkendových hrdinských počinů skončil poprvé v životě na neschopence. A manželka? Zatím mě nezavrhla.
Jan Vavřík
Jak jsem stavěl zahradní chatku aneb Pusť mě k tomu!
Moje žena je skvělá. S ní se člověk opravdu nenudí. A ctí ji, že mě i po dvaceti letech, přes má veškerá technická klopýtnutí, vidí jako domácího kutila. Tentokrát mi dala za úkol smontovat zahradní domek. A to byla výzva!
Jan Vavřík
Jak díky náhodě přijít o dobrou pověst aneb Paní, ten váš chlap je divnej!
Možná jste to někdy zažili. Jdete k lékaři se zraněním, které působí celkem divně. Napoprvé to jde ještě vysvětlit. Podruhé se na vás dívají hloupě, argumenty docházejí. Ale potřetí? To už je na přinejmenším na OSPOD!
Jan Vavřík
Jak jsem byl umýt auto aneb Ona ani neví, s kým to má!
Únor jsem měl divný. Bezmezný strach o zdraví nejbližšího člověka mi dal najevo, že vlci v rouše beránčím jsou vlastně jen ubohou karikaturou, pro kterou není důležité se trápit. To hezké je blíž, než se může zdát.
Jan Vavřík
Jak jsem seděl v čekárně 2 aneb Tereza, Karolína a Otylka Součková
Zlobí mě zdraví, ale mé odpůrce zklamu. Zatím neumírám, ovšem k lékaři musím. A při sezení v čekárně máte před sebou studnici příběhů. Třeba minulý týden..., Tereza, Karolína a paní Součková. To prostě nejde nenapsat.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
Dvojdům ve vysokém standardu 129 m2, pozemek 479 m2
Artistů, Praha
14 900 000 Kč
- Počet článků 104
- Celková karma 33,28
- Průměrná čtenost 2515x
Knihy: Kolotoč strachu (2015), Návrat z pekla (2016), Případ Kláry P. (2019), Pošahaný svět (2023), audioknížka Návrat z pekla, čte Jaromír Meduna (2023).
E-kniha Kolotoč strachu (2024), reedice Návrat z pekla (2024).
Připravovaná knížka: Ve stínu levandule (2024).