Jak jsem potkal drahotu

Máme drahý chleba. Cena benzínu roste do nebes. A nadává se na Fialu. Kdo za to ale může? Kde se stala chyba?

Nedávno jsem viděl kreslený vtip páně Renčínův, kde praotec Čech říká, že ti Češi jsou bezva národ, jen je škoda, že nebyli u stvoření světa, určitě by mohli poradit. A je to vidět i u sportovních přenosů. Když se českým hokejistům na mistrovství nedařilo, byly sociální sítě zaplaveny vzpomínkami na extrenéra Pešána, kterého ten samý národ před krátkým časem se silnými svaly, získanými tréninkem na sociálních sítích, věšel za rozmnožovací orgán do průvanu. Jakmile ovšem došlo ke změně a bojovali jsme po letech o bronzovou medaili, totožní facebookovští znalci vynášeli našeho nového trenéra takřka na pozici božího poradce.

Máme draho. A je to pochopitelné. Benzín je na úrovni drahých kovů, člověk by řekl, že aut na silnicích ubude na úkor cyklistů a koloběžek. Jářku, nevšiml jsem si. Před supermarkety není kde zaparkovat. Lidé s plnými, až přetékajícími vozíky nadávají na vládu, jak je všude draho. Před časem mi donesla jedna samoživitelka s třemi dětmi tašky plné starého pečiva pro slepice. Prý její děti den staré rohlíky nechtějí.

Ceny se ovšem musí řešit. Ale pět tisíc korun na hlavu dítěte je jen další zářez do státního rozpočtu, který zaplatí všichni, včetně těch, kteří platí tzv. „daň za slušnost“. Daň za to, že pracují. Odvádí státu z výdělku peníze, na dávky i nesmyslné bonusy si nesáhnou, pracují a nestěžují si. Drahota se musí řešit jinak. Ptáte se mě jak? Ale já v poslanecké sněmovně nesedím.

Měli jsme tu několik let vládu nejmenovaného hnutí, jehož kouzlu podlehla celá republika…, a přiznám se, že já taky. Bohužel s přibývajícími přešlapy, kupováním si voličů a nesmyslným zadlužováním jsem se rozhodl, že když se ráno po probuzení holím, chci v zrcadle vidět svůj ksicht a ne zadek. Zadlužování republiky se musí říct dost, ovšem je to nutné s lidmi komunikovat a postavit to tak, aby to lidi bolelo méně, než je to bolí nyní. Pokud se s lidmi nemluví, nekomunikuje a pouze plodí budovatelská hesla o vládních úspěších, je to špatně. Jakékoli vládní protizadlužovací paraple je lidem naprosto lhostejné, pokud oni sami nepochopí, že dobře se budou mít až tehdy, když začnou sami u sebe. A právě politici by s tímto trendem měli začít první.

Váš Honza