V poslední den před zavedením omezení pohybu jsem měl tu možnost zažít svítání na Sněžce. Rád bych vám tento zážitek přiblížil a spolu s tím poskytl drobný vhled z pohledu astronomie.
Všichni víme, že Sněžka je s 1603 metry nejvyšším vrcholem České Republiky. Byť nejde o tak dominantní vrchol jakým je třeba Praděd, Ještěd nebo Bezděz, řečí tvrdých čísel nemá s prominencí 1197 metrů (minimální sestup na cestě na vyšší vrchol) a izolací 290 kilometrů (vzdálenost k nejbližšímu vyššímu vrcholu) u nás konkurenci.
Jako běžný smrtelník se můžete dostat na Sněžku jedině pešky, s případnou dopomocí lanovky. Nicméně cesta je zdolatená jak pro offroad, tak pro horské kolo, zvolíte-li přístup z Polské strany. Vozidlem se na vrchol ale jen tak někdo nedostane a na kole, lze bez porušení pravidel, dobýt vrchol jen jeden den v roce v srpnu, v rámci cyklistického závodu z Karpacze, na který není kvůli velkému zájmu vůbec snadné se dostat.
Na vrchol vedou celkem 3 přístupové cesty: ze západu z Obřího sedla (přímou cestou nebo naokolo po zpevněné cestě), z jihu pod lanovkou nebo z východu od Jelenky. Pro účely nočního výstupu se nejvíce hodí přístup z východu, kdy můžete autem dojet do Horní Malé Úpy ve výšce 1000 metrů nad mořem, ze které vás čeká zhruba dvou až dvou a půlhodinový výšlap. Na tuto variantu se nyní zaměřím.
Jak cestu naplánovat
Na různých webových stránkách najdete údaje o tom, kdy ve který den vychází a zapadá Slunce ve vybrané lokalitě. Už tady nastává první nástraha. Tyto údaje jsou čistě geografické, resp. vztažené k zeměpisné šířce a délce a nezohledňují tak členitost terénu. Vzhledem k tomu, že Sněžka vystupuje vysoko nad krajinu, je potřeba čas úsvitu posunout zhruba o 10 minut zpět. Konkrétně na 15. března, kdy jsem na vrchol vyrazil, je čas východu slunce 6:09, nicméně fotku, kterou můžete vidět níže, jsem pořídil v 6:00.
První astronomická vsuvka: Tento posun se navíc v průběhu roku mění - čím blíže jste letnímu slunovratu, tím je větší. Aby toho nebylo málo, Slunce, které při rozbřesku vidíte ve skutečnosti, je fyzicky stále za horizontem. Za to může lom světla v atmosféře. V době, kdy se na horizontu objeví Sluneční kotouč, ve skutečnosti je Slunce 0°34' pod horizontem a vzhledem k tomu, že zdánlivý poloměr slunce je 0°16', jeho střed je v tu chvíli 0°50' pod horizontem.
Je-li vaší základnou Horní Malá Úpa, znamená to tedy, že je třeba vyrazit nejpozději ve 3:30. Na cestě vás čekají dvě kritické pasáže:
První je za chatou Jelenkou, kdy na 600 metrech musíte vystoupat 160 metrů, tedy průměrný sklon něco přes 30 % a to není málo, zvláště na sněhu. Do této fáze se dostanete zhruba ve 4:30, což už je sice astronomický rozbřesk, ale to vám k orientaci nepomůže ani kdybyste už byli nad hranicí lesa.
Druhá astronomická vsuvka: Astronomický rozbřesk, resp. soumrak, je stav, kdy je Slunce 12° až 18° pod horizontem. Za těchto podmínek lze laicky velmi dobře pozorovat noční oblohu. Nicméně tyto podmínky nejsou dostačující pro plnohodnotná astronomická pozorování. Na ty potřebujeme astronomickou noc, kdy je Slunce alespoň 18° pod obzorem. Ta se na severní polokouli vyskytuje celoročně pouze jižně od 48°34’, což v České Republice platí jen pro několik hektarů poblíž Vyššího Brodu. Jinými slovy, okolo letního slunovratu v České Republice po nějakou dobu nenastává astronomická noc. V případě Vyššího Brodu jde o jednu noc, na Sněžce jde ale o 7 týdnů.
Dalším problematickým úsekem je závěrečné stoupání. Zde se pohybujete v otevřené krajině, a tak čelíte poryvům větru a pohybujete se mezi velkými ledovými plotnami. 15. března jsme měli sice štěstí na naprosto jasnou oblohu, nicméně teplota byla okolo -10 °C a poryvy byly silné. Do této pasáže se dostáváte na přelomu nautického rozbřesku a občanského rozbřesku. To znamená, že východní obzor hraje všemi barvami, hvězdy přestáváte rozeznávat, ale především vidíte už dobře pod nohy.
Třetí astronomická vsuvka: Nautický rozbřesk, resp. soumrak, nastává v době, kdy je Slunce 6° až 12° pod horizontem. V tomto časovém úseku jsou vidět dominantní hvězdy a souhvězdí noční oblohy. Nautický se mu říká proto, že tento stav umožňoval námořníkům orientaci na moři. Občanský soumrak je pak stav, kdy je Slunce méně než 6° pod horizontem. Při občanském soumraku je dostatek světla k vykonávání běžných činností. Na obloze mohou být vidět jen některé planety (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn), Měsíc a nejjasnější hvězdy (například Sirius, Arcturus nebo Vega). Občanský rozbřesk končí ve chvíli, kdy je Slunce 0,5° pod horizontem.
Průběh úsvitu
Na následující fotce můžete vidět vrcholový rozcestník a východní obzor minutu před úsvitem, přesně v 5:59.
Téměř veškerý povrch, co vidíte, je ledová krusta, po níž je nesnadné se pohybovat. Na druhou stranu velké kameny lze do značné míry použít jako opěrné body. To se bude dosti hodit především při cestě dolů.
Pohled západním směrem je neméně působivý. Následující fotka byla pořízena v 6:09 a je na ní vidět stín Sněžky a západní Krkonoše, které jsou stále v občanském rozbřesku.
To se mění za dalších deset minut, kdy úsvit dorazí i na Luční boudu.
Takto vypadá výhled východním směrem ve 6:24.
Zhruba v 6:50, končí tak zvaná zlatá hodina. To znamená, že Slunce už je dostatečně vysoko nad obzorem, aby rozptyl modré barvy byl na úrovni běžné pro zbytek dne. Tedy řečí laickou, tentokrát bez vsuvky, sluneční svit už není zbarven do červena.
Jak se na cestu připravit
Je třeba být připraven na to, že hřebenech bude silně vyfukovat, cesty budou zaváté a kluzké. Osobně jsem čekal spíše závěje než ledové plotny, ale právě ledové plotny pohyb ztrpčovaly nejvíce. Níže můžete vidět fotku z místa, kde se turistická stezka odpojuje od zpevněné cesty zhruba 100 výškových metrů pod vrcholem na rozcestí Jubilejní cesta.
Tento kluzký povrch, který nás provázel téměř po celou cestu od Svorové hory až na vrchol a zpět, vyžaduje maximální opatrnost. Ku prospěchu vám mohou být návleky s ocelovými hroty, ale ani ty nejsou úplně spásné.
Druhou věc, na kterou je potřeba dát pozor, je zásoba potravin. Vydáváte-li na podobnou expedici, dosti tím narušujete svůj běžný rytmus. Těžko se před cestou vyspíte víc než 4 hodiny a navíc budete podávat poměrně velký výkon v době, kdy na to nejste moc zvyklí. Proto je třeba se předzásobit něčím, co vám dodá energii a zároveň bude v těchto podmínkách snadné ke konzumaci. Mně se například osvědčily jablečné a ořechové koláče. Není to kdovíjaký nutriční jackpot, ale důležité živiny pro podobný jednorázový výkon mají a dají se zkonzumovat i s navlečenými rukavicemi.
Jak vidíte, není to snadné, ale stojí to za to. Výšlap vás vyčerpá, rozbije denní rytmus a ještě navíc musíte mít kotel štěstí, aby vám vyšlo počasí ve víkendovém termínu. Na druhou stranu je to životní zážitek, který absolvujete maximálně párkrát za život, nadšenci možná několikrát za sezónu.
