Na den do Bahrajnu
V Saudské Arábii je spousta věcí státních. Například čerpací stanice. Náš řidič z minulého blogu překvapí, když zná přesnou cenu 91 oktanového benzínu (ano opravdu 91). Ví to proto, že všechny stanice mají jednu cenu. Státní je i autobusová doprava Saptco. Do Manama to stojí 50 SAR (ca 300 CZK) za osobu, zpátky pak 95 SAR (ca 570 CZK). Kdybychom to věděli dřív, vyjde nás obdobně Uber. Jinak to nejde, jinými slovy, nezkoušejte si půjčit auto, abyste jeli do Bahrajnu.
Cesta do Manama vede přes takřka 30 kilometrů dlouhý most z 80. let, v jehož polovině je hraniční přechod. Cesta autobusem Saptco je naplánovaná na více jak 2 a půl hodiny, což působí docela velkoryse, ale nakonec se ukáže, že to není daleko od pravdy s ohledem na procedury na hranicích, které jsou takovou oldschool klasikou - všichni ven, všechno ukázat, máte vízum, aha tak nemáte, nevadí, stojí 5 bahrajnských dinárů, ale můžete zaplatit i saudským riálem v poměru 1:10. Vše v klidu (až moc velkém), slušně a anglicky.
V autobuse potkáváme neskutečného kořeně. Jmenuje se Yad. Jeho rodina je z Iráku, narodil se v Kuwaitu, vyrostl v Saudské Arábii, jejíž občanství i má, první dospělou práci měl v hotelu v Bahrajnu a teď už 14 let dělá na konzulátu v Ženevě. Rychle nás provede městem a doporučí, kam zajít. Za hodinu ho vidíme zas. Zrovna si půjčuje auto. Ještě nás zaveze k rezervovanému hotelu. Ptá se, jak jinak bychom se tam dostali. Povídám, že normálně, pešky. Kroutí hlavou a říká, že je vidět, že nejsme místní a že je leden, protože v létě by nás to ani nenapadlo. Ještě ten den dáme pěšky 18 kilometrů.
Mezitím je zajímavým zpestřením výměna peněz. Nakráčím do banky, že chcu vyměnit saudské riály na bahrajnské dináry. Francis, úředník na přepážce, po mě chce nejdříve pas, pak vízum, pak mobilní číslo, pak název hotelu, pak číslo pokoje. Povídám, že to zatím nevím, a on se zamračí. Chci vyměnit 600 SAR, zatímco vedle mě stojí místňák s celým komínem valut a on ho stíhá obsloužit v mezičase. Celá ta show vezme 20 minut, ale na konci toho mám v ruce druhou nejsilnější měnu na světě, která je tak silná, že bankovka s nejnižší nominální hodnotou má na sobě napsáno 1/2.
Jedním z highlightů Bahrajnu je hlavní brána v Manama nazývaná Bab Al Bahrain. Ta je ze 40. let minulého století. Manama je taková soft Dubai. Mrakodrapy tu mají běžně přes 200 metrů. Některé jsou zajímavější, například komplex, co má tři vlastní větrné turbíny mezi dvěma věžemi nebo hotel Four Seasons ve tvaru háčka, jiné vypadají poměrně civilně. Mezi tím vším se občas vynoří moderní umění.
Jinak jde ale o poměrně ucelenou moderní zástavbu. Město roste, ale má spoustu místa. Místy roste město živelně až tak, že není poznat urbanistický záměr.
Dobrým příkladem moderní zástavby v Manamě je hotel, kde nocujeme. Má deset pater a bazén na střeše. Vedle je rezidenční budova zhruba s třiceti patry, vedle ní menší budova s dvaceti a kavárnou v nejvyšším patře (k té se ještě vrátím). To všechno pospolu a za tím poušť, z níž vystupují ještě dvě výškové budovy.
Hotel působí jako správný Babylon. Nikdo z personalu nevypadá zrovna arabsky. Jsem zvyklý na to, že na recepci se hned chodím ptát na věci, se kterými si nevím rady. A jsem taky zvyklý na to, že si ani oni neví rady. Kouzlo snahy neodmítnout je tady ale větší než kde jinde. Povídám, že půjdu do centra a jestli je některý z mrakodrapů přístupný veřejnosti. Dáma naučeně odpoví, že jasně, že si ve výtahu pípnu kartou, co jsem dostal, a vyjedu, kam chci. Povídám, že se neptám na tuto budovu, ale na mrakodrapy v centru. Ona se zakaboní a říká, že tam nikdy nebyla.
Za pár hodin jsme v Bahrain World Trade Center, které má výšku 240 metrů, a v jehož útrobách je obrovské nákupní centrum. Ptám se sekuriťáka, jestli můžu nahoru. Odmítne s tím, že nahoru můžou jen zaměstnanci a oficiální návštěvy. Slušně a s úsměvem.
Trochu si to vynahradím tím, že nakráčím na showroom Aston Martin. Chvíli si tam tak chodím mezi DB11, DBX a veterány. Později přijde pěkně oděná dáma a povídá, jestli mi může pomoct. Povím, že jsem jen nadšenec, že jsem v Bahrajnu jen na skok a že jsem včera byl na finále Rally Dakar. Opět mám to tričko s českou vlajkou z předminulého dílu tak ani nevadí, že vypadám, jak kdybych opravdu byl poslední dva týdny v poušti.
Nakonec dojde i na ten mrakodrap. Poté co obejdeme hotel Four Seasons, který s 270 metry je nejvyšší budovou Bahrajnu, vynoří se před námi stavba, o níž už pár hodin vedeme debatu, jestli je to vrták nebo fréza. Jako jediný z naší skupiny nakráčím dovnitř, uvidím výtah, vlezu do něj a naťukám nejvyšší patro. Za pár chvil jsem v obrovském zhruba třípatrovém prostoru, kde se připravuje luxusní svatební hostina. Pobíhají tam fotografky se zrcadlovkami na gimbalu. Ptám se, jestli si to můžu nafotit, ony, že není problém. Asi jsem vypadal jako kontrola.
Večer okusíme i ten kosmopolitní Bahrajn. Procházíme ulice plné přistěhovalců z Filipín, Bangladéše, Indie, Nepálu a Pákistánu. Všechno se tu míchá se vším - jídlo, kopírky, koťátka, elektrické pojistky, autoservis, prostě, na co si vzpomenete. Všude rušno, poprvé vidíme psy (netypické pro muslimské země). Co nám dojde až po chvíli je, že na ulici nepotkáte ženu. Ty si asi z domoviny nepřivezli.
Den se chýlí ke konci a dojem z autentického zážitku kazí snad jen podivná kombinace smogu, vlhkosti a písku, která po celý den zhoršovala viditelnost. Prý je to v lednu běžné. Navečer zkusíme ještě kavárnu v sousedství našeho hotelu v nejvyšším patře budovy. Kavárna je zavřená, což ale zjistíme až nahoře, a tak si aspoň můžeme užít pěkný výhled z verandy.
Ráno je vymetená obloha a výhled z nejvyššího patra hotelu směrem do prázdnoty se dvěma výškovými budovami teprve vynikne.
V autobuse zpátky do Dammamu potřetí potkáváme Yada. Krom něj potkáváme i Dušana z Bratislavy, vedle něhož si připadám, jako cestovatel amatér. Mluví o svých předchozích cestách po Saudské Arábii, o Thajsku, Myanmaru, Uzbekistánu, Íránu, Maroku, Jordánsku nebo o stopování z El Salvadoru do Nikaragui. To je ten správný příval podnětů na další cesty.
Jan Vaverka
Turecko autem: 13. díl - Vanské jezero
Největší jezero v Turecku je vyhledávaným cílem pro své krásné scenérie a příznivé klima ve vysoké nadmořské výšce. Ale nabízí toho ještě mnohem víc.
Jan Vaverka
Turecko autem: 12. díl - Na konci Turecka
Na úplném konci Turecka je město Yüksekova. Město, které turecká armáda rozstřílela v roce 2016 na maděru. Aneb vítejte v Kurdistánu.
Jan Vaverka
Turecko autem: 11. díl - Až na konec Turecka
Hranice mezi Tureckem a Íránem má 560 kilometrů. Vysoké hory, řídké osídlení a spousta vojenských zón. Nikdo sem nejezdí a možná je to trochu škoda. Je to kraj divoký.
Jan Vaverka
Turecko autem: 10. díl - Z Karsu k Araratu
Východní Turecko je bohem zapomenutý kraj, kde těm nejzajímavějším místům musíte trochu naproti. Někdy i pár kilometrů pěšky. Začneme od Karsu.
Jan Vaverka
Turecko autem: 9. díl - Ani
Po roce a půl opět v Arménii. Jenže tentokrát je to jiné, protože jsem na Turecké půdě. Je to působivé i děsivé.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Budoucí ministr pro vědu za TOP 09 Tuleja vedl univerzitu, dohlíží i na OKD
Novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace bude za TOP 09 Pavel Tuleja, který ve vládě nahradí...
Prezident Pavel přijme ministra Válka. Budou mluvit o koncepci zdravotnictví
Prezident Petr Pavel přijme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Chce mu představit...
Po honičce a schovávané na půdě našli policisté u řidiče doma pěstírny konopí
Řidič, který bez řidičáku ujížděl policistům v Hradci Králové polem a hlídka ho poté našla na půdě...
Zostřená bezpečnost bude v Česku kvůli MS do konce září, oznámil Rakušan
Od konce dubna do 30. září budou v Česku posílená bezpečnostní opatření kvůli mistrovství světa v...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 137
- Celková karma 15,05
- Průměrná čtenost 648x
Vystudoval jsem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie a později i Učitelství fyziky a matematiky pro střední školy. To se naopak projevuje v obsahové strnáce, zvláště tam kde jsem tématicky blízko astronomie.
Vždy jsem rád cestoval. Neprve prstem po mapě, později na vlastní pěst. První větší sólo cestou byl Kazachstán. A tam jsem začal psát cestovatelské blogy. Dnes píši hlavně o místech, o nichž není snadné získavat informace, nebo se tam najezdí v době, kdy cestuju já.
Dříve jsem byl více shromažďovatelem dat a mé blogy připomínaly turistické průvodce, dnes už píši spíše cestopisy.
Jsem subjektivní a mám své favority. Ale i o tom to je. Hlavní je nebýt předpojatý, protože svět je barevný a o překvapení není nouze.