Nenechte se zmást, na VŠ nemusí jít jen o vysedávání na přednáškách (a cvičeních) a o nahánění zelených fajek v indexu. Studium nabízí mnohem více, než se může zdát.
Můj blog je sice cestovatelský, ale dnes poněkud odbočím. Ve svém popisu jsem měl po celou dobu, co tu jsem, napsáno, že jsem student a cestovatel. To první již neplatí a tak bych prostor, který tu mám, rád využil k tomu, popsal možnosti, které otevírá studium na vysoké škole konkrétně na Vysokém učení technickém v Brně.
Šest let jsem strávil na Fakultě strojního inženýrství. Šest let proto, že jsem si magisterský program o rok protáhl. Tato relativně osobní věc je pro tuto stať zásadní, protože právě prodloužení studia mi otevřelo úplně nové možnosti.
Studium na strojním inženýrství je náročné. Nejde ani tak o náročnost ve smyslu nároku kladených na studenty ze strany vyučujících (to je individuální dle oboru a schopností studenta), je náročné časově a finančně. Mnoho vysokoškoláků tak studiem propluje a čas, který jim mimo studia zbývá, využívá k přivýdělku, nějaké formě sociálního života nebo jiným aktivitám. Na seberozvoj nebo rozšiřování si znalostí nad rámec studijního programu nalajnovaného jednotlivými ústavy tak není mnoho času. Donedávna bylo navíc zapisování předmětů mimo studijní program (a zároveň nejsou v katalogu volitelných předmětů) hodně složité, plné byrokratických obstrukcí a k tomu ještě možné jen v rámci fakulty.
To se od školního roku 2017/2018 do značné míry mění s nově otevřenou možností si zapisovat předměty mimo svůj studijní program, dokonce i mimo fakultu. O tom bych tu ale ani tak psát nechtěl, a to už jen proto, že do fungování systému jako absolvent tak úplně nevidím. Mám na mysli možnosti, které mají všichni studenti Fakulty strojního inženýrství dlouhodobě, ale využívá jich jen minimum. Možná následující část bude vypadat jako zaplacená reklama, ale věřte mi, že s většinou toho, co tu budu popisovat, mám osobní (a mnohdy i intenzivní) zkušenost.
Předně jde o studium jazyků. Na fakultě lze studovat krom povinné angličtiny, němčinu, ruštinu, francouzštinu, italštinu a španělštinu. V případě ruštiny, francouzštiny, italštiny a španělštiny, jde o dvousemestrální programy. Touto cestou lze získat během jednoho ročníku základy dalšího cizího jazyka díky dvěma hodinám týdně. V případě němčiny jde o šest semestrů plus dvousemestrální odbornou němčinu a němčinu ve strojírenství. Touto cestou se dá v němčině "vydrápat" někam na B1+. Závěrem pak angličtina, kde na šestisemestrální výuku, která je povinná, navazují další kurzy s úrovní až k C1, dále pak předměty jako Introduction to Technical Writing nebo Soft skills in English, které patří, částečně i díky poměrně malým skupinám, k tomu nejlepším, s čím se můžete na fakultě setkat. Dlužno dodat, že ne všechny zmíněné předměty se otevírají každý rok. Nicméně i tak, zkuste si představit, kolik byste za něco takového vysolili v jazykové škole a tady to máte bezplatně na zlatém podnose.
Nejde jen o jazyky. Doteď jsem se vyhýbal tomu, abych jmenoval, ale teď už to nepůjde. Milan Klapetek je nedoceněný klenot VUT. Každý semestr vyučuje alespoň tři ze čtyř předmětů, které budu jmenovat dále, jež dohromady zahrnují obrovský multidisciplinární záběr. Konkrétně jde o předměty Rétorika, Historie a filozofie Techniky, Právní minimum a Dějiny umění. Na rozdíl od jazyků si tyto předměty zapisuje hodně studentů. Ti jsou mnohdy ale hnáni trochu jinou motivací než zájmem o téma. Každý předmět vydá na dvouhodinovou přednášku, kterou si stačí "jen odsedět". Přínos těchto předmětů je sice hůře kvantifikovatelný než u výuky jazyků, nicméně jsou obohacující a odpřednášeny více než profesionálně.
Dále je tu pak možnost si zapsat předmět Zbraně a střelivo v obraně, který plní v rámci přednášek roli průvodce příslušnou legislativou a z toho vyplývajících specifik, cvičení jsou pak zaměřené na ovládání střelných zbraní a nácvik jejich používání. Z úplně jiného soudku je pak předmět zaměřený na projektový management.
A pak je tu dění mimo samotnou výuku, které umožňuje mnohem aktivnější zapojení než jakákoli výuka. Začnu od Studentské komory akademického senátu. Ta plní roli prostředníka mezi studenty a vedením univerzity. Mimo to organizuje například ples VUT. Pak jsou to studentské unie a jejich obdoby na jednotlivých fakultách. Nakonec jsou tu nadfakultní studentské organizace, konkrétně ISC, BEST a IAESTE. U těchto tří se zastavím trochu více.
ISC (Internetional Students Club) je zaměřen na zahraniční studenty studující v Brně. V tomto případě jde o studenty výměnných programů, především tzv. Erasmáky. Krom možnosti se socializovat, což spojuje všechny studentské organizace, jde především o možnost rozvíjet svoje komunikační dovednosti v angličtině. Dále pak ISC organizuje například akci Mov'in Europe, kde se mohou účastníci dozvědět o možnostech uplatnění nebo o studiu v cizině a to mimo jiné právě od Erasmus studentů ze zahraničí.
BEST (Board of European Students of Technology) organizuje mezinárodní kurzy, tzv. Erasmy nanečisto, pro studenty z celé Evropy, na nichž během cca 10 dnů získají účastníci letmý vhled to některého oboru. Dále organizuje inženýrskou soutěž EBEC (European Best Engineering Competition), která se každoročně pořádá na přibližně 85 univerzitách po celé Evropě a jejich úspěšní řešitelé postupují hierarchií soutěže až k celoevropskému finále. BEST organizuje i konferenci Techfest, kde studenti formou workshopů nahlédnou blíže do fungování firem, které hrají dominantní roli ve svých odvětvích. Mimo to dává další možnosti seberozvoje svým členům a to ať už formou tréninků (softskills i hardskills) nebo zapojením na mezinárodní úrovni BESTu.
IAESTE (International Association for the Exchange of Students for Technical Experience) má především dvě zásadní poslání. Zprostředkovává studentům placené zahraniční stáže o délce zhruba v rozmezí 1 měsíc až 1 rok ve firmách a na univerzitách po celém světě. Konkrétně Brněnská pobočka jich nabízí každoročně něco přes 80. Vybírat lze z většiny oborů, které se na VUT studují a stáže probíhají doslova po celém světě, od Ekvádoru, přes Španělsko, Kazachstán až po Japonsko. Dále pak IAESTE pořádá veletrh iKariéra, největší veletrh pracovní příležitostí pořádaný na VUT, kterého se letos zúčastnilo 75 firem.
Všechny tři organizace spojuje to, že jsou mezinárodní, resp. na VUT působí lokální pobočka organizace. Dále je spojuje to, že všechny mají volené vedení, v němž studenti zastávají v zásadě manažerské pozice, tedy mají přidělené týmy, motivují, delegují, prezentují, vyjednávají a podobně. Jde o dobrovolnou činnost, jejímž cílem je především rozvíjet svoje schopnosti a dovednosti. Nezanedbatelným přínosem je i to, že máte možnost poznat spoustu schopných a znalých lidí a to jak v korporátu, tak i z řad vrstevníků.
Možností je tedy spousta a mnohdy vás mohou posunout více, než samotné studium. Najednou se vám mohou připlest do cesty příležitosti, o kterých byste jinak ani nevěděli, že je máte. Já osobně jsem byl aktivní v BESTu a díky IAESTE jsem nyní podruhé na stáži, tentokráte ve Španělsku.
Napříště už se vrátím zpět k cestovalskému tématu a věnovat se budu životu v Baskicku.
