Kazachstán – 1. díl: Úvod a obecné informace

Jako většina cestovatelů jsem se před cestou do vzdálených končin chtěl co nejdůkladněji připravit na to, co mě čeká. Bohužel, informací o Kazachstánu je k dispozici pomálu. Proto jsem po návratu sepsal tento sedmidílný blog.

Před odjezdem do Kazachstánu jsem se vybavil průvodcem po Střední Asii od Lonely Planet, avšak na místě jsem zjistil, že informace v něm ani zdaleka nepopisují nástrahy, výhody a nevýhody pobytu a života v Kazachstánu vůbec. To ovšem neznamená, že zde nepoužiji informace, které jsem z něj získal. Nejde o špatného průvodce, jen je v některých ohledech příliš stručný a povrchní. Mimo něj můžete informace načerpat například na webu zivotvastane.com. Můj blog vznikal naprosto nezávisle na tomto webu, protože o jeho existenci jsem se dozvěděl až v závěru svého psaní. Vzhledem k tomu, že můj pobyt je vázán především na Almaty, do značné míry půjde především o popis života v tomto největším městě Kazachstánu. Ke specifikům více či méně vzdáleného okolí města se dostanu až v samotném závěru.

Na úvod bych rád zmínil, jak jsem se sem dostal: Do Kazachstánu jsem vycestoval prostřednictvím stáže, zprostředkované studentskou organizací IAESTE. Ta nabízí stáže po celém světě pro studenty technických vysokých škol. Výběr je v Brně každoročně z několika desítek stáží zaměřených téměř na všechny typy oborů, které se na technických vysokých školách vyučují. Studenti jsou na stážích finančně podporování přijímající institucí. Tato podpora v mnoha případech může vystačit na běžné režie spojené s životem v dané lokalitě. Největší výběr je obvykle ze stáží pro studenty IT, elektrotechnických oborů a stavebních oborů. Já jsem studentem na fakultě strojního inženýrství a po částečné selekci jsem vybíral mezi Minskem, Almaty a Ósakou. Nakonec jsem zvolil Almaty, protože mě to odjakživa táhne do hor a Ósaka mi přišla příliš kulturně vzdálená a finančně náročná.

Obecné informace

Kazachstán je devátou největší zemí světa a největší vnitrozemskou zemí světa vůbec. S rozlohou 2,7 milionů kilometrů čtverečních je asi pětkrát větší než Francie. V Kazachstánu žije přibližně 17,5 milionu obyvatel. To je jen o trochu víc než v Nizozemsku, které by se do něj vešlo 65krát. Tím chci říct, že jde o opravdu velkou zemi s opravdu malou hustotou zalidnění. Z celé populace přibližně osmina žije v Almaty a přilehlém okolí a o značnou část zbývajících obyvatel se dělí další velkoměsta v čele s Astanou, Karagandou a Šymkentem. Proto lze bez velké nadsázky říct, že v Kazachstánu jsou buď města nebo, více či méně, nedotčená krajina.

Hlavním městem Kazachstánu je od roku 1994 Astana. Samotné jméno Astana znamená v kazaštině hlavní město. Do té doby malé provinční město Akmola se během několika let změnilo v nejmodernější metropoli světa. Stalo se tak z popudu prezidenta Nazarbajeva, protože poloha Almaty, do té doby hlavního města, je v seizmicky aktivní oblasti a je příliš blízko čínským a především kyrgyzským hranicím. Prezident Nursultan Nazarbajev je v čele Kazachstánu po celou dobu jeho existence, tedy od roku 1991. Vládl mu ovšem už před tím, za dob SSSR. Jednou za čas, ne úplně pravidelně, se konají v Kazachstánu prezidentské volby, ve kterých získá okolo 95% procent hlasů a jede se dál. Do určité míry by se dalo mluvit o kultu osobnosti. Důkazem toho je například to, že prezidentovy narozeniny se slaví jako státní svátek pod jménem Den Astany. Vzhledem k tomu, že je mu letos 76 let, hovoří se o tom, že by po něm měla funkci převzít jeho nejstarší dcera nebo jeho zeť od nejmladší dcery.

Obyvatelstvo

Z etnického hlediska je Kazachstán složen ze dvou dominantních skupin: Rusů a Kazachů. Kazaši jsou ve většině, ale nejde o nijak zvlášť dominantní většinu. Toto rozdělení se promítá téměř všude. Rusa od Kazacha poznáte poměrně spolehlivě podle vzhledu. Na jihu země dominují spíše Kazaši, zatímco na severu Rusové. Kazachstán má dva úřední jazyky – ruštinu a kazaštinu. Tyto jazyky mají společnou prakticky jen azbuku, i když ani to neplatí doslova. Kazaština je turkickým jazykem, tedy podobným turečtině. Podobnost je to velká, například rozdíly v číslovkách mezi kazaštinou a turečtinou jsou podobné jako v případě češtiny a ruštiny. Rusky se tady domluvíte s kýmkoli bez ohledu na věk. Anglicky se tu domluvíte především s mladšími ročníky a ani na to nelze zrovna spoléhat. Výhledově důležitou, zatím spíše zajímavou, informací je to, že kazaština by měla od roku 2025 začít používat latinku.

Dalším aspektem, do kterého se toto rozdělení zásadně promítá, je náboženství. Rusové jsou pravoslavní křesťané, zatímco Kazaši vesměs vyznávají sunitský islám. Přestože tu sunité tvoři většinu, rozhodně nejde o muslimskou zemi v pravém slova smyslu. Zahalených žen tu potkáte méně než v Německu, alkohol tu koupíte naprosto běžně a ani vepřové tu není problém sehnat. Nesetkáte se tu ani s pohrdavými pohledy nebo odmítnutím, chcete-li si dát při obědě pivo v průběhu ramadánu. Krom Kazachů a Rusů žije v Kazachstánu mnoho další etnických, resp. národnostních skupin, například Uzbeci, Kyrgyzové, Ujguři, Němci nebo Židé. Dohromady ale tvoří jen několik procent populace a vyskytují se téměř výhradně v příhraničních oblastech.

Celkově vzato jsou Kazaši velice vstřícní lidé. Když někam jdete s Kazachem, je téměř jisté, že za vás bude platit. Když se budete snažit tomu vzepřít, setkáte s přesvědčováním, že jinak to být nemůže. Možná vás trochu překvapí, jak vypadá běžné setkání dvou místních. Bez ohledu na to, kde a jak se potkají, potřesou si muži obvykle pravicí. Takto se to opakuje každý den, někdy i několikrát denně. Je tomu tak například i v případě, že jeden z nich telefonuje a nemůže druhého ani pozdravit. Když jeden z nich má plno v pravé ruce, potřese levou, když má ruku mokrou, nabídne předloktí.

Připravte se také na to, že se vás každý anglicky mluvící, se kterým se budete pravidelně setkávat, bude pokaždé ptát: „How are you?“ Ne že by to bylo nepříjemné, ale není neobvyklé, že na začátku pracovního dne čelíte této otázce 5x až 10x, každý den. Též jsem si vypěstoval averzi na větu: „I don’t know.“ Tu slýchám poměrně často, když se ptám na místní specifika, např. informace o lokalitách okolo města, když se ptám, kam můžu zajít místní speciality, kde je nejlepší si půjčit auto, která cesta přes NP Altyn Emel je nejzajímavější. Není těžké tu získat pocit, že v Almaty žijí peciválové z velkoměsta, jejichž rozhled končí za městem v místech, kde asfalt ztrácí své dobré jméno.

V Kazachstánu se lidé oblékají vcelku konzervativně. Ve většině jde o evropský styl. Krátké kalhoty a rukávy to ale nejsou tak obvyklé jako u nás. Není neobvyklé, že i v nejparnějších dnech chodí Kazaši v dlouhých riflích. Ty jsou tu vůbec velice populárním a unisexovým oděvem. Chodí se v nich i na vysokohorské túry. Pokud se svlečete do půl těla, bude na vás spousta lidí civět, mladí vás budou mít za rebela, od starších si možná něco vyslechnete. Věřte mi však, že vzhledem k letním teplotám vás odhazování oděvů napadne hodně brzo.

Kazachstán se všemi svými sousedy vychází vcelku dobře. Výjimkou je jen Uzbekistán. Mezi oběma zeměmi je určitá zkostnatělá nevraživost. Do značné míry to souvisí s historií Taškentu, který býval součástí Syrdarjské oblasti v rámci Ruského Turkestánu. Po vzniku Uzbecké SSR připadl Uzbekům a ti si jej na místo Samarkandu zvolili za hlavní město. Jedním z důsledků těchto událostí je, že Taškent leží v podstatě na hranicích s Kazachstánem. Dnes je tato nevraživost spíš formou rivality, asi jako mezi Norskem a Švédskem.

Geografie

Z geografického, resp. klimatického hlediska je Kazachstán velice rozmanitou zemi. Najdete tu všechny vegetační pásy, které si lze v této zeměpisné šířce představit. Většinu krajiny zabírají stepi a polopouště. Nacházejí se tu ale i pouště (například na území národního parku Altyn Emel) a čtyři poměrně vysoká pohoří, ve kterých jsou husté lesy, horské travnaté planiny, vysoké horské štíty a ledovce. Pohoří obepínají především hranice s Kyrgyzstánem, Čínou a částečně s Uzbekistánem. V případě Altaje, pohoří Džungarský Alatau a Piškomských hor sahají nejvyšší vrcholy nad 4000 metrů. V pohoří Zalijský Alatau, jež kopíruje východní část hranice s Kyrgyzstánem, se potom nachází nejvyšší vrchol Kazachstánu Chan Tengri s výškou 7010 metrů. Krom Altaje jsou jmenovaná pohoří součástí Ťan Šanu, pohoří, které se často udává jako rozlohou největší na Zemi.

Mimo to je na území Kazachstánu několik z největších jezer světa, především Kaspické moře, Aralská jezera (kdysi jedno jezero, které bývalo 5. největším na světě) a Balchažské jezero. Celkově má Kazachstán silně kontinentální klima se suchými chladnými zimami a suchými teplými léty. Například v Astaně je teplotní rozdíl mezi naměřeným minimem a maximem 94°C (od +42°C do  -52°C). V Almaty jsou o něco teplejší léta i zimy. Ačkoli jsou tu časté letní bouřky, mnohdy i několikrát denně, po většinu času tu panuje bezvětří v kombinaci s nízkou vlhkostí. Proto je tu po většinu léta pocitová teplota přes 35°C a dusno. Zásluhou kontinentálního klimatu jsou tu ale výrazně chladnější noci. Teplotní rozdíl mezi dnem a noci je tu běžně přes 15°C.

Ceny a nakupování

Další, z hlediska cestování, zásadní téma, kterého bych se rád v závěru první části dotkl, je měna a obecně ekonomika Kazachstánu. Místní měna se jmenuje tenge a zkratku má KZT. Nyní, v létě 2016, stojí 1 euro přibližně 380 KZT a 1 Kč přibližně 14 KZT. Ne vždy tomu tak ale bylo. Před rokem ve stejnou dobu stálo euro asi 210 KZT. Poté nastal masivní propad měny v důsledku výkyvů ceny ropy. Propad byl až na lednových 410 KZT za euro. To vede k tomu, že místní zboží a služby jsou tu pro našince poměrně levné.

Protože Kazachstán je ekonomikou masivně exportující suroviny, jsou tu levné kupříkladu pohonné hmoty (140 KZT za litr), dále je tu velmi levná hromadná doprava (80 KZT za jednu jízdu v Almaty), taxi (za 500 KZT v podstatě kamkoli po městě), internet do mobilu (1400 KZT za 8GB 4G a 200 minut volání), cigarety (240 KZT za krabičku), velmi levný je tu také alkohol a to dokonce i ten importovaný (půllitr Velkopopovického Kozla lze sehnat za 170 KZT) a je tu levné i stravování: hlavní chody v klasické restauraci stojí okolo 1000 KZT. Ze stejných důvodů je tu ale drahá většina importovaného zboží, což platí jak o elektronice, tak o potravinách (kdo by čekal, že tu budou levné pistácie, když do Íránu je to tady co by kamenem dohodil, v kazašském měřítku, ten by se nestačil divit) nebo o evropských vozidlech (k tomu se ještě vrátím v kapitole o dopravě). Kazachstán je asi z poloviny zemědělsky soběstačný. Mnoho potravin, se dováží z Ujgurska, nejzápadnější části Číny, obklopené pouští Gobi a Taklamakan a některé druhy ovoce se dováží z Uzbekistánu. Dále se také dovážejí produkty, které pro tuto lokalitu nejsou typické, např. banány. V blízkosti hor jsou chovy sladkovodních ryb a farmy na chov ovcí, skotu a koní (více v kapitole o stravování).

Turismus

Z turistického hlediska není na první pohled Kazachstán jinak zvlášť atraktivní. Historické památky jsou k vidění téměř výhradně jen v Turkestánu a mimo přírody jsou dále zajímavá především velkoměsta Almaty a Astana. Pokud jde o přírodní krásy těch je tu ovšem více než dost a atraktivní lokality zatím nejsou nijak zásadně poznamenány turistickým průmyslem. To má své výhody i nevýhody. K nevýhodám například patří to, že se můžete setkat s různými nástrahami a obstrukcemi v případě, že chcete cestovat do pohraničních hor nebo do národních parků. Je-li to ale možné, určitě stojí za to tyto nástrahy překonat.
 

V příštím díle se budu věnovat dopravě – tedy jak se do Kazachstánu dostat, co je z toho důvodu potřeba obstarat a jak se po samotném Kazachstánu pohybovat.

P.S. Příště budou i fotky.

Autor: Jan Vaverka | pátek 23.9.2016 5:20 | karma článku: 28,56 | přečteno: 2207x
  • Další články autora