Francie je turisty nejnavštěvovanější zemí světa. Většina turistů ale míjí pozoruhodné lokality, které nejsou poznamenány masovou turistikou. Na následujících řádcích letmo popíši některé z těch, které jsem měl možnost navštívit.
Francie je zemí stvořenou pro turismus. Najdete tu starověké památky, historická středověká centra měst i moderní architekturu. Najdete tu vše od prosluněných pláží Středomoří až po nejvyšší vrcholy Alp pod věčným sněhem (dokonce i poušť tu najdete kousek od Arcachonu v Akvitánii). Podobně jako minule se i tentokrát zaměřím na méně provařené lokality.
Mulhouse
Alsasko je známé jako kulinářský ráj. Region s pohnutou historii staletých třenic mezi Francouzi a Němci nabízí krom toho jak pěkná historická centra, tak i zalesněné kopce s krásnými výhledy.
Většina turistů si to namíří ke Strasbourgu a Colmaru. Strasbourg má nádhernou katedrálu, Colmar půvabné, skoro až kýčovité, historické centrum. Mulhouse nemá malebné centrum ani úchvatnou katedrálu. Má ale skvělé automobilové muzeum.
Automobilové muzeum v Mulhouse je do značné míry zaměřeno na značku Bugatti, která odtud pochází. Nejde ani tak o muzeum vhodné pro rodiny s dětmi, tak jako minule zmíněná muzea ve Stuttgartu, je to spíše muzeum pro znalce. Expozice je obrovská a zahrnuje velké množství historických kusů z počátků automobilismu.
Najdete tu ale i všemožné závodní speciály, například Porsche 959 upravené pro Rally Dakar, Peugeot 205 ve specifikaci pro Group B nebo bizarní formuli Tyrell P34 s šesti koly. Samozřejmě tu nemůže chybět ani Bugatti Veyron.
V létě do Les Deux Alpes
Les Deux Alpes považuji za nejlepší lyžařské středisko v Alpách. Není tak drahé a luxusní jako areály ve Třech údolích nebo v Chamonix, ani tak slavné jako Val d’Isere. Nicméně výběr je tu obrovský a lyžuje se tu na svahu s převýšením víc než 2000 metrů.
Jde také o jedno ze dvou center ve Francii, kde se lyžuje i přes léto (druhým je Tignes). Lanovka Jandri express vás vyveze do výšky 3200 metrů nad mořem, kde začíná největší areál letního lyžování v Alpách.
Lyžuje se až do výšky 3560 metrů nad mořem a sníh je tu slušný i v červenci. Máte-li chutě spíš na adrenalinovou jízdu, najde tu velký snowpark, který je taktéž v provozu celoročně.
Navíc má Les Deux Alpes výhodu dobré dostupnosti. Z Grenoblu se sem dostanete bez problémů za hodinu. Není tu problém ani s parkováním, které je ve městě zadarmo. Ve vesnici Vénosc pak najdete skvělý kemp, kde vám v malé restauraci rádi udělají fondue (na objednávku) nebo pečené šneky.
Z Vénoscu se pak můžete zanořit do národního parku Écrins, kde budete mít, při troše štěstí, krásná panoramata sami pro sebe.
Beziérs
Beziérs se nachází pár kilometrů za hranicemi Provence. Turisté jej příliš nevyhledávají byť má hned dvě velice specifické dominanty.
Místní Cathédrale Saint-Nazaire, jež se tyčí vysoko nad městem a tvoří tak scenérii vzdáleně připomínající brněnský Petrov.
Při bližším ohledání ale zjistíte, že nejde úplně o obvyklou stavbu. Gotická katedrála je opatřena věžemi se střílnami a přípomíná tak spíše pevnost než kostel. Na jednu z věží mají turisté volný přístup a nabízí skvělý výhled.
Druhým důvodem k návštěvě je Canal du Midi, který právě tady začíná. S ním jsou spojeny dva technické divy.
Prvním z nich je most přes řeku Orb, který je určen pro lodě. Druhým z nich je pak systém zdymadel zhruba 15 minut chůze od zmíněného mostu. V obou případech jde o nádherná technická díla. Vzhledem k exponovanosti kanálu se vám v průběhu sezóny těžko stane, že byste dorazili v době, kdy se nebude na kanálu, a tedy ani na mostě resp. na zdymadlech, provoz.
Pic du Canigou
Pic du Canigou je posvátnou horou francouzského Katalánska (ekvivalentem na španlěské straně je Pedaforca). Nachází se zhruba 20 kilometrů jihozápadně do Perpignanu na dohled od francouzsko-španělských hranic.
Díky své výšce 2785 metrů nabízí naprosto fenomenální výhled na středomořské pobřeží i na okolní kopce.
Ani přístup není až tak složitý. Disponujete-li autem s vyšší světlostí, můžete se dostat až k Refuge des Cortales ve výšce přibližně 2100 metrů nad mořem. Odtud vám výšlap zabere jen něco přes hodinu.
Nepodceňte ale přípravu. Počasí je tu ošemetné a i za dobrých podmínek je potřeba počítat, že teplota na vrcholu bude minimálně o 15 stupňů nižší než na pobřeží.
Cirque de Gavarnie
Půlkruhový ledovcový amfiteátr, tzv. kar, s obvodem zhruba šest kilometrů, kdysi nazval Victor Hugo “přírodním koloseem”.
Tato dolina ležící v Pyrenejském národním parku u hranic se Španělskem, se nachází zhruba 75 kilometrů jižně od Tarbes. Na rozdíl od dříve zmíněných lokalit se jedná o tahák na turisty. To ale platí pouze v červenci a srpnu. Mimo tyto měsíce zde na turisty téměř nenarazíte.
Prostor je tu vskutku úchvatný. Téměř kolmé stěny se zvedají v průměru do výšky 890 metrů (místy až 1400 metrů). Nejde ale povětšinou o úplně kolmou stěnu - kolmé úseky jsou od sebe odděleny terasami, které vznikly v důsledku vrstvení různých druhů hornin. Najdete tu také nejvyšší vodopád Francie s výškou 422 metrů.
Lokalita disponuje množstvím více či méně náročných turistický stezek. I samotný kar je možné dnes díky vybudovaným stezkám zdolat. Dostat se tak můžete k Refuge de La Breche de Roland (zhruba 4 hodiny cesty), kde se stezka setkává se snazší variantou vedoucí od průsmyku Port de Gavarnie ve výšce 2200 metrů poblíž hranice se Španělskem (ze francouzské strany přístupný autem). Od chaty je to pak zhruba 40 minutový výšlap k průrvě Breche de Roland ve výšce 2804 metrů.
Další tipy
Výjimečných lokalit je ve Francii hodně. Na jihu Francie míří většina turistů do Provence případně do Carcassonu nebo Lurd, ale obvykle míjejí například Albi, Nimes nebo katarské hrady (jejich historie by vydala na separátní blog), byť i ty rozhodně za návštěvu stojí a nebudete se tu bít o každý metr. O nich ale třeba někdy jindy.
Napříště se přesunu do španělských Pyrenejí a měst v jejich dosahu.
