Hlavní město Baskické autonomní oblasti je trochu neprávem turisty opomíjené. Přitom to tu žije podobně jako v Bilbu a má i půvab Donostie.
Ve Vitorii-Gasteiz jsem bydlel jeden a půl měsíce a za tu dobu mi docela přirostla k srdci. Je to trochu jiné Baskicko. S polohou na periferii mesety je chudá na srážky, je vysoko položená a má silně kontinentální podnebí.
Proto je tu v létě poměrně horko, zatímco v zimě tu mrzne a sníh tu není žádnou raritou. Srážek je tu na rozdíl od baskického pobřeží relativně málo, přitom k moři se dostanete za hodinu. Hodinu cesty vám zabere i cesta do Bilba, Donostie, kastilského Burgosu nebo Logrona v provincii La Rioja. Navíc Vitoria-Gasteiz se nachází v nádherné fotogenické lokalitě, obklopena stolovými horami, vinicemi i zalesněnými kopci.
Samotné město pak vzdáleně připomíná Olomouc. Také zde je hlavní městskou dominantou sloup na centrálním náměstí Plaza de la Virgen Blanca. Ten oslavuje vítězství v bitvě u Vitorie, jež se odehrála 21. června 1813 a znamenala de facto konec vlády Napoleonovy Francie nad Španělskem.
Plaza de la Virgen Blanca je ale na rozdíl od olomouckého Horního náměstí poněkud stísněné a v nezvykle příkrém svahu. V jeho sousedství se navíc nachází Espania Plaza, náměstí, které připomíná Plaza Mayor v Madridu - je obklopeno nepřerušenou zástavbou v přísně čtyřhranném půdorysu.
Od těchto dvou náměstí se rozbíhá historická zástavba, která má, poněkud netradičně, tvar připomínající soustředné elipsy. Přímo v sousedství Plaza de la Virgen Blanca se nachází Iglesia de San Miguel, jež je dle mého soudu mnohem zajímavější než katedrála na druhé straně centra.
Před zmíněným kostelem pak stojí symbol města, socha Celedóna, muže s baretem a deštníkem. Neexistuje shoda na tom, kým přesně má Celedón být. Symbolizovat má ducha regionu Araba, který se tolik liší od zbývajících dvou baskických regionu (Bizkaia a Gipuzkoa).
Historické jádro je protkané úzkými uličkami, do nichž z větší části auta nemají povolený vjezd. Soustředné elipsy se obtáčí kolem pahorku a tak tu, poněkud kuriózně, uprostřed historické části narazíte na esklátory pro chodce. Výsledný dojem to ale nekazí. Co naopak dojem kazí, je vrchol pahorku. Ten se vymyká historickému rázu svého okolí a byť jde v zásadě o geografický střed města, připadáte si tu spíš jako někde na periferii
Z dalších míst, které stojí za návštěvu, zmíním ještě galerii moderního umění Artium. Ta je rozdělena na stálou výstavu, kde naleznete například obrazy Salvatora Dalího nebo Vincente Ameztoy, a na dočasnou expozici. V době mého pobytu byla dočasná expozice zaměřena na Santose Inurrieta, místního malíře s poněkud svérázným stylem. No posuďte sami.
Vitoria-Gasteiz je standardním velkoměstem, seženete tu tedy vše, restaurace a ubytování jsou tu jak levné tak i dražší. Populární tu jsou pintxos bary. Město žije především o sobotní noci, kdy veselící se mládež chodí od baru k baru a všude si dávají pintxo s pivem nebo vínem.
Z míst, kde jsem poobědval, mohu určitě doporučit Bar Siete a Virgen Blanca jatetxea, jež je na stejnojmenném náměstí. Pokud jde o pivo, tak je nejlepší volbou Pikas in Flandes poblíž univerzity.
Za nakupováním se dá jít například do nákupního centra El Boulevard, které je největším obchodním domem v Baskicku. Najdete tu vše, včetně multiplexu, kde se ovšem promítají jen dabované filmy (ostatně stejně jako všude ve Španělsku).
Mám-li to shrnout, Vitoria-Gasteiz je takovou nenápadnou přehlíženou kráskou mezi baskickými městy. Nenajdete tu sice žádný typický turistický tahák, ale ani se tu nebudete přetlačovat s turisty. K tomu si ještě můžete příčíst, že je město velmi dobře dostupné (leží na železniční trati mezi Madridem a Francií) a je obklopeno nádhernými horami.
