Řekni mi, co se ti nelíbí

V životě se jednomu na druhém nelíbí spousta věcí. Mlaskání, zvednuté prkénko na záchodě, skřípání zubů, hlasitá mluva a spousta dalšího. Maličkosti, které patří mezi zdroje stresu. Přitom někdy stačí málo, jak se jich zbavit.

   Petr a Pavel se v obci stali novými sousedy. Starousedlík Petr bydlí ve starším rodinném domku se zahradou. Náplava Pavel si vedle něj postavil menší vilku také s kouskem zeleně. Jednou v neděli, v pravé poledne, vyšel ven a těšil se, že vyzkouší novou benzínovou sekačku. Nasadil si sluchátka, spustil ji a začal likvidovat přerostlou trávu. Hlasitý zvuk se nesl celou vesnicí. Tato situace trvala týden, co týden, celé jaro. Pavel si práci s novým strojem zamiloval. Zaměstnán je v kanceláři a sekačka pro něj znamená skvělý způsob relaxace. 

   Jednou v neděli po obědě se Pavel chystal opět nastartovat sekačku. Než se tak stalo, začal na něj Petr řvát přes plot samé nadávky. K překvapenému sousedovi vletěl na pozemek a oba se začali prát. Nakonec skončili na úrazovce a incident řešila obec ve správním řízení. Jak k takovému výbuchu vzteku mohlo dojít? Jednoduše. Petr pracuje manuálně v hlučném prostředí, proto má rád klid. Vstává brzy ráno a o víkendech si jde po obědě lehnout. Sousedova sekačka ho budila každé poledne v neděli. 

Koho vytrhl hluk sekačky na trávu nebo motorové kosy z klidu, ví dobře, že existují příjemnější zážitky. Překvapivě však monotónní zvuk sekačky může přinést klid a pohodu a navodit příjemnou atmosféru až po dobu dvanácti hodin, jako v následujícím videu. Dokonce i pro děti. Zdroj: YouTube.cz

   Pavel je přesný opak Petra. Rád si přispí a na zahradě začíná pracovat v poledne. Pavel nevěděl, že sousedovi hluk vadí, i když mohl být trochu empatický. Mezi zvyky starousedlíků na vesnici patří, že v neděli odpoledne je klid. V moderní době je však těžké tradici dodržovat. Řada lidí se z práce vrací pozdě večer a některé domácí práce musí odsunovat na víkend. I Petr nese vinu. Neřekl Pavlovi, že mu jeho nedělní relaxace vadí, jen stále stěžoval své manželce. Nakonec stačila poslední kapka. Petr se zrovna hádal se synem, když z okna uviděl, že Pavel startuje sekačku…  

Představme si celou situaci. Je nedělní odpoledne. Ležíme doma pohodlně na pohovce. Máme zavřené oči, zlehka dřímáme, posloucháme příjemnou hudbu a v tom soused spustí sekačku... Zdroj: YouTube.cz

   Tato historka není do detailů úplně pravdivá, podobných se však odehrává spousta. Jsou věci, které mnohým vadí na partnerovi, příbuzném, sousedovi, kolegovi, spolucestujícím, apod.. Může to být čištění zubů před zrcadlem, puštěná televize v noci, hlasité telefonování a spousta dalších malých problémů. Většinou jde o naprosté hlouposti, které samy o sobě žádnou škodu nepáchají. Nemusí být však příjemné a přispívají ke stresu. Jedno přísloví říká: stokrát nic umořilo osla. Je neskutečně trefné.

   Každý občas není v pohodě. Ráno zaspí a přijde pozdě do práce. Pak stačí kolegovo ranní zahalekání: „Ahoj!“ a najednou se, celý zaražený, dozví o všech svých špatných vlastnostech. Přitom stačí tak málo. Prostě jen říci: „Franto, vadí mi tvůj ranní křik, mohl bys mluvit tišeji?“ Řada problémů v životě vyplývá z toho, že spolu mnozí málo komunikují o drobných věcech, které jim vadí. Maličkost je často na začátku, na konci může následovat výbuch. Nebo taky nemoc, způsobená každodenním stresem.    

S některými lidmi samozřejmě nehne nic. Čím větší hloupost, tím více na ni lpí. Zpravidla kvůli svému egu. U nich platí jen jedno. Je to marný, je to marný, je to marný... V zájmu vlastního zdraví je nejlepší neřešit neřešitelné, otočit se zády a pustit si třeba zajímavou hudbu. Zdroj: YouTube.cz

   V české společnosti jsou tendence na všechno si stěžovat. Na vedro, déšť, politiky, kolegy, nadřízené, prodavače, železnici, poštu,  televizi, sousedy, partnery, rodiče, děti…. Těžko říci, zda jde o národní povahový rys. Řada konfliktů by zmizela, kdyby jeden druhému dokázal slušně a v klidu sdělit, co mu vadí. Možná by byla spousta lidí překvapená. Pro druhého může jít jen o maličkost, kterou pro něj není problém přestat dělat. U sousedů se situace nemusela vyhrotit. Když si Petr stěžoval manželce, možná by se zamyslel, kdyby mu položila jednoduchou otázku: „A řekl jsi mu to?“