Pravda a lež na vlastní oči

Snímky a videa z televize, novin a hlavně z Internetu a sociálních sítí zasypávají denně milióny lidí na celém světě. Kolik je pravdivých a kolik lživých se nikdy nedozvíme.

   "Viděl jsem to na vlastní oči!!!" Tuto větu určitě použil každý z nás. Zrak lze ale oklamat, stejně jako náš rozum. Už v 5. století př.n.l. čínský filosof Mo Ti popsal princip jevu, při kterém světlo procházející malým otvorem do temné místnosti, vytvoří na protější stěně převracený obraz předmětů před otvorem. Od té doby se odehrála řada objevů, která vedla k vynálezu fotografie, tak jak ji známe v dnešním pojetí. V roce 1802 bylo optické zařízení Camera obscura poprvé použito k vykreslení obrazu. První fotografii se podařilo pořídit roku 1825. Šlo o chlapce vedoucího koně do stájí.

   Zpočátku lidé věřili, že fotografie nelžou. Dnes stačí na pořízení kvalitních fotografií většina mobilních telefonů, také se s nimi dá různě pracovat. Například z ní lze někoho nebo něco odstranit. Případně lze provést fotomontáž, což přesně znamená pořízení dvou a více obrazů exponovaných v různou dobu. Nebo jde snímky předmětu pořídit z různých úhlů, z každého může předmět vypadat jinak. A samozřejmě mohou být z propagandistických důvodů záměrně špatně vykládány. Zde je několik příkladů:

   V roce 1920 během občanské války v Rusku promlouvá na Sverdlovském náměstí v Moskvě Vladimír Iljič Lenin k vojákům. Na tribuně vlevo od něj stojí Lev Trockij a Lev Kameněv, oba se časem stali nepohodlní sovětskému režimu. Z fotografie byli proto později odstraněni.

   V listopadu 1997 došlo u chrámu královny Hatšepsut v Egyptě k masakru západních turistů. Na jeho schodech bylo postříleno 58 osob. Známý švýcarský bulvární deník Blick upravil fotografii vody před chrámem, tak, že vypadal efektně a hrůzostrašně jako kaluž krve.

   V roce 2000 dvě americké univerzity přiznaly, že daly upravit fotografie svých studentů, aby to vypadalo, že nově přijatí uchazeči pocházejí z různých rasových skupin. Na levém snímku byla provedena fotomontáž a doplněn mladík černé pleti navíc.

   Na Facebooku se začátkem června roku 2015 objevila fotografie, na které údajně vidíme armádu uprchlíků v italském přístavu. Loď je to sice italská, ale jde o plavidlo Vlora, které bylo 7. srpna 1991 napadeno dvacetitisícovým davem v Albánii.

   Známý snímek z videa, které obletělo svět. Jde o maďarskou kameramanku, která je obviňována z toho, že kopala do uprchlíků. Na videu je zajímavé, že je rozdílně komentováno příznivci i odpůrci uprchlíků. Necítím se na to, abych jednoznačně posoudil, zda účelně upraveno bylo nebo nebylo. Podle mně jde spíše o typický případ různého výkladu dvou táborů, z nichž jeden na videu spatřuje její jasný úmysl a druhý jednoznačnou nevinu.

Co se stalo se lvy, to asi poznáte sami. Fotografie od National Geographic.

   Čemu lze vlastně věřit a na základě čeho se rozhodneme? Je všechno co vidíme podvrh? Asi to bude, jako je to se vším v životě lidském. Z poloviny pravda a z poloviny lež. Spousta z nás odpoví: používejme zdravý selský rozum. Nevím, zda to bude stačit a možná bych proto i dodal: nenechejme se zahltit. Klasická ukázka je téma současné uprchlické krize. Pokud budeme nepřetržitě sedět u televizních zpráv a neustále sledovat informace z Internetu, snáze podlehneme propagandě a ovlivní to náš vlastní názor. A je jedno, zda se necháme zavalit zprava nebo zleva.

"Leckterej hlupák se dodneška pro pravdu hádá, Pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš, jistěže ve světě nakonec zvítězí Pravda, ale až dokáže to, co dokáže Lež."

Úryvek z písně Pravda a lež od původního autora ruského básníka a zpěváka Vladimíra Vysockého, kterou upravil český zpěvák Jaromír Nohavica.

Zdroje:

Kniha "Jak to bylo doopravdy";

Wikipedie, otevřená encyklopedie.